Kolokvium o knihovnách a
archívech
plánových jazyků
Vídeň, 19.-20. října 2007
Kolokvium
financovala Rakouská národní knihovna
s podporou Hodlerova institutu (UEA,
Rotterdam). Akce se konala v sídle Esperantského muzea ve Vídni, palác Mollard
na Herrengasse 9, v impozantní historické budově v centru Vídně. Většina
přednášek byla provázena projekcí ilustračních obrázků.
Přednášky
zahájil ředitel muzea, Herbert Mayer, který představil historii nynější
interlingvistické sbírky a její profesionální zpracování v rámci Rakouské
národní knihovny. Představil plán digitalizace sbírek, v prvé řadě prvních
publikací před rokem 1900, dále zvukové nahrávky a asi 10 tisíc fotografií. Vše
v rámci projektu HANNA (Handschriften,
Autographen und Nachlassbestände - rukopisy,
autografy a pozůstalosti).
Christian
Cimpa, pracovník muzea, popsal, jak je v muzeu postaráno o fotografie a plakáty
(klimatizační podmínky ap.) a jak probíhá jejich postupná digitalizace a
umisťování na internet.
Detlev
Blanke (Berlín) přednášel o praktických problémech s archivací
interlingvistických materiálů na příkladu své sbírky, kterou po jeho smrti
převezme - na základě smlouvy - Federální archiv.
Utho
Maier a Karel Heinz Schaeffer přednášeli o Německé esperantské knihovně v
Aalen, o její historii, současnosti a předpokládané budoucnosti. Dnes má
knihovna 40 tisíc knihovních jednotek a 6221 kompletů časopisů a nachází se pod
střechou městské knihovny v městě Aalen, které ji podporuje finančně a poskytnutím místností.
Árpád
Mathé (Maďarsko) přednášel o esperantském periodickém tisku v knihovnách a
ukázal svůj impozantní katalog všech periodik, která dosud vyšla v esperantu, v
četně klubových bulletinů.
Reinhard
Haupenthal přednášel o plánovém jazyku volapük, předchůdci esperanta, a jeho
zastoupení v esperantských knihovnách.
Miroslav
Malovec (Brno) přednášel o největších esperantských knihovnách v Česku, o
zastoupení esperantské literatury ve veřejných knihovnách a o digitalizaci esperantské literatury.
Marek
Blahuš (Brno, Uherské Hradiště) představil projekt internetového superkatalogu
všech esperantských publikací v rámci
projektu E@I.
Toon
Witkam (Nizozemí) vysvětlil způsob digitalizace esperantského textu, od
naskenování originálu, editace pomocí OCR programů, opravu chyb a „překlepů“
stroje a nakonec co nejvěrnější
napodobení originálu.
Ljubomir
Trifončovski popsal problémy knihoven v esperantských klubech v Bulharsku. K
tomu měl H. Mayer poznámku, že knihovničky v esperantských klubech by měly
především vychovávat čtenáře pomocí atraktivní četby, zatímco historické a archívní
materiály by měly přenechat profesionálním knihovnám, jako je právě ta
vídeňská.
Barbara
Pietrzak (Varšava) vysvětlila plán na záchranu zvukového archivu esperantské
redakce Polského rozhlasu. Řešením je včasná digitalizace, než se nosiče
starých nahrávek rozpadnou a přestanou být čitelné.
Bylo
rozhodnuto vydat všechny přednášky knižně jako sborník v roce 2008. Účastníci
si prohlédli expozici muzea s odborným výkladem a byli pozváni na společnou večeři do typické
vídeňské hospůdky.
Marek
Blahuš, student Masarykovy univerzity, se další den zúčastnil kulturních akcí
vídeňské esperantské mládeže.
Miroslav
Malovec přednáší o esperantských knihovnách v
Česku
Marek
Blahuš představuje projekt superkatalogu
Při
výkladu v expozici muzea
Počítačový
panel v muzeu - dotekem ruky se dají vyhledávat různá témata
Marek
Blahuš s představitelem vídeňské esperantské mládeže v prostorách expozice
muzea
Společná
večeře v typické vídeňské hospůdce
Marek Blahuš s mladými
esperantisty ve Vídni