Kolokvium o knihovnách a archívech

plánových jazyků

Vídeň, 19.-20. října 2007

Kolokvium financovala Rakouská národní knihovna s podporou Hodlerova institutu (UEA, Rotterdam). Akce se konala v sídle Esperantského muzea ve Vídni, palác Mollard na Herrengasse 9, v impozantní historické budově v centru Vídně. Většina přednášek byla provázena projekcí ilustračních obrázků.

Přednášky zahájil ředitel muzea, Herbert Mayer, který představil historii nynější interlingvistické sbírky a její profesionální zpracování v rámci Rakouské národní knihovny. Představil plán digitalizace sbírek, v prvé řadě prvních publikací před rokem 1900, dále zvukové nahrávky a asi 10 tisíc fotografií. Vše v rámci projektu HANNA (Handschriften, Autographen und Nachlassbestände - rukopisy, autografy a pozůstalosti).

Christian Cimpa, pracovník muzea, popsal, jak je v muzeu postaráno o fotografie a plakáty (klimatizační podmínky ap.) a jak probíhá jejich postupná digitalizace a umisťování na internet.

Detlev Blanke (Berlín) přednášel o praktických problémech s archivací interlingvistických materiálů na příkladu své sbírky, kterou po jeho smrti převezme - na základě smlouvy - Federální archiv.

Utho Maier a Karel Heinz Schaeffer přednášeli o Německé esperantské knihovně v Aalen, o její historii, současnosti a předpokládané budoucnosti. Dnes má knihovna 40 tisíc knihovních jednotek a 6221 kompletů časopisů a nachází se pod střechou městské knihovny v městě Aalen, které ji podporuje finančně a poskytnutím místností.

Árpád Mathé (Maďarsko) přednášel o esperantském periodickém tisku v knihovnách a ukázal svůj impozantní katalog všech periodik, která dosud vyšla v esperantu, v četně klubových bulletinů.

Reinhard Haupenthal přednášel o plánovém jazyku volapük, předchůdci esperanta, a jeho zastoupení v esperantských knihovnách.

Miroslav Malovec (Brno) přednášel o největších esperantských knihovnách v Česku, o zastoupení esperantské literatury ve veřejných knihovnách a o digitalizaci esperantské literatury.

Marek Blahuš (Brno, Uherské Hradiště) představil projekt internetového superkatalogu všech esperantských publikací v rámci projektu E@I.

Toon Witkam (Nizozemí) vysvětlil způsob digitalizace esperantského textu, od naskenování originálu, editace pomocí OCR programů, opravu chyb a „překlepů“ stroje a nakonec co nejvěrnější napodobení originálu.

Ljubomir Trifončovski popsal problémy knihoven v esperantských klubech v Bulharsku. K tomu měl H. Mayer poznámku, že knihovničky v esperantských klubech by měly především vychovávat čtenáře pomocí atraktivní četby, zatímco historické a archívní materiály by měly přenechat profesionálním knihovnám, jako je právě ta vídeňská.

Barbara Pietrzak (Varšava) vysvětlila plán na záchranu zvukového archivu esperantské redakce Polského rozhlasu. Řešením je včasná digitalizace, než se nosiče starých nahrávek rozpadnou a přestanou být čitelné.

Bylo rozhodnuto vydat všechny přednášky knižně jako sborník v roce 2008. Účastníci si prohlédli expozici muzea s odborným výkladem a byli pozváni na společnou večeři do typické vídeňské hospůdky.

Marek Blahuš, student Masarykovy univerzity, se další den zúčastnil kulturních akcí vídeňské esperantské mládeže.

Miroslav Malovec přednáší o esperantských knihovnách v Česku

Marek Blahuš představuje projekt superkatalogu

Při výkladu v expozici muzea

Počítačový panel v muzeu - dotekem ruky se dají vyhledávat různá témata

Marek Blahuš s představitelem vídeňské esperantské mládeže v prostorách expozice muzea

Společná večeře v typické vídeňské hospůdce

Marek Blahuš s mladými esperantisty ve Vídni