Česká bible v průběhu staletí

„Lidé, kteří se považují za vzdělané, avšak podceňují bibli a nad jejími pravdami se usmívají, dokazují, že jim chybí schopnost pochopit nejhlubší pravdy jejího obsahu. Pokud naše paměť sahá, nebyla napsána kniha, která by měla tak zušlechťující a povznášející vliv jako bible. Kdo chce vykonat něco dobrého pro sebe i pro druhé, ten ať se ponoří do této knihy a dovolí, aby ovlivnila nejen jeho myšlení a ducha, ale jeho samého i jeho bližní.“

přírodovědec, fyzik a filozof B. Pascal

Slova tohoto citátu, ale i další výroky moudrých mužů vás vítají na výstavě Česká bible v průběhu staletí. Ještě než vstoupíte mezi vzácné exempláře, čekají vás obrazy našich předních výtvarníků, jež byly biblí inspirovány – například obraz Vzkříšení Lazara autora Jaroslava Šerých, Poslední večeře Páně nedávno zesnulého výtvarníka Jana Kristoforiho, Žlutý Kristus Borise Jirků a díla dalších autorů. Dříve než pokročíte mezi vzácné ručně psané bible a jejich staré i nové tisky, mile vás překvapí vítězné práce výtvarné soutěže Bible očima dětí. Uvidíte, že biblická témata děti plně zaujala. Dál se přesvědčujete, jak důležitou roli v historii našeho národa bible sehrála. Člověk cítí určitou hrdost, když vidí, že český národ má tak důstojnou tradici spojenou s Písmem svatým, že se k ní po celá staletí může hlásit a na tuto tradici může dál navazovat.

Na našem území, na území Velké Moravy, začal užívat staroslověnštinu k liturgickým účelům Konstantin (sv. Cyril), zakladatel staroslověnského písemnictví, který spolu s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny evangeliáře. (Přišli roku 863 na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu.) Konstantin byl literát, básník a je pravděpodobné, že tak rozsáhlé a průkopnické dílo bylo možné vytvořit jen spojením velikého nadání, tvůrčí obrazotvornosti, schopnosti metaforického sdělení, jaké básníci mají, nechají-li se inspirovat a vést vznešeným úkolem. V předmluvě (Proglas) staroslověnského překladu uvádí, že boží slovo obsažené v knihách bible povznáší jednotlivého člověka i celé národy nad pouze smyslový a pudový život a dává mu sílu bránit se zlu. Ukázku staroslověnského textu, psaného hlaholicí, lze také uvidět na výstavě. Ohniskem slovanské vzdělanosti v 11. století byl sázavský klášter, avšak roku 1096 museli zdejší mniši klášter opustit a jejich knihy byly zničeny. Byl povolen jednotný liturgický jazyk, a to latina. Jedinou dochovanou písní v národním jazyce je „Hospodine, pomiluj ny“, která je připisována sv. Vojtěchovi. Rukopisy té doby byly vzácné, protože náklady na ně znamenaly zajistit obživu pro písaře a jeho rodinu na jeden až tři roky, nadto cena pergamenu (vyčiněné kůže jehňat) i zlacení byla vysoká. Jedním z těchto rukopisů je Vyšehradský kodex, vydaný ke korunovaci krále Vratislava II. roku 1085. Text tohoto vzácného exponátu je latinský.

K prvnímu úplnému překladu bible do češtiny dal podnět Karel IV. Pracovalo na něm deset překladatelů. Byl určen pro potřeby kazatelů a ženských klášterů. Je to Drážďanská neboli Leskovecká bible z roku 1360, první překlad celé bible do slovanského jazyka, která v roce 1914 shořela. Během 15. století vzniká postupně trojí přepracování českého překladu bible jako vrcholné dílo reformního písemnictví a jeho rozšíření do všech vrstev společnosti velmi ovlivnilo celý kulturní rozvoj. Pro vývoj českého jazyka měla význam reforma M. Jana Husa, který psal zprvu latinsky, později česky. Latina byla pro něj jazyk odborný, čeština popularizační. Finančně náročné ručně psané bible se přesto pořizovaly a dochovaly se až do dneška.

Od vynálezu knihtisku asi v roce 1445 se vydání biblí šířilo mnohem rychleji. Již v roce 1488 byla u nás vydána tiskem jako první Pražská bible. Všechny česky tištěné bible měly název „Biblí česká“ (později i „svatá“). Text měly přeložený z tzv. Vulgáty (obecné bible), kterou přeložil do latiny otec sv. Jeroným (348 – 420). Výjimku mezi českými překlady bible tvoří šestidílná Kralická bible, přeložená z původních jazyků, Starý zákon z hebrejštiny a Nový zákon z řečtiny a z aramejštiny. Bible kralická je považována za vrchol českého biblického překladatelského úsilí a její text se stal základem pro další biblické překlady. Má nedocenitelný význam pro rozvoj českého jazyka a považuje se za základ spisovné češtiny. Zastavujeme se s úctou nad exponátem Kralické bible šestidílné s poznámkami (1579) a jednodílné Bible kralické (1596). Uvědomujeme si přitom sounáležitost s našimi předky a její veliký význam pro náš národ. Znovu a znovu byla Bible kralická přetiskována a k jejímu překladu se stále vracíme, o čemž se na výstavě můžeme sami přesvědčit. Další z významných překladů je Svatováclavská bible, prvně vydaná v roce 1677 – Nový zákon – a v letech 1712 – 1715 Starý zákon; v letech 1769 – 1771 pak byly vydány všechny tři díly Svatováclavské bible.

Liturgická reforma zavedla bohoslužbu v domácím jazyce a tím podnítila i práci na nových překladech; na českém ekumenickém překladu bible se začalo pracovat v roce 1961 a posléze vyšel v jednom svazku ke 400. výročí vydání Bible kralické roku 1979. K práci započaté českobratrskou církví evangelickou se v dalších letech sešli zástupci dalších pěti církví: římskokatolické, československé husitské, pravoslavné, evangelické metodistické a bratrské. Počet zastoupených církví je ojedinělý i v celosvětovém měřítku. Je to cesta ke skutečné spolupráci, cesta k ekumenismu, k porozumění nejen mezi církvemi, ale i mezi lidmi.

Jestliže nás až dosud výstava provázela dávnou i nedávno minulou historií bible, další exponáty nás dovedou do úplné současnosti, do světa digitálního, k digitální bibli na CD-ROM. Je to bible na digitálních multimediálních nosičích s mnohojazyčnými aplikacemi včetně českých překladů bible, dále lexikony, slovníky, nahrávka písní, nejznámější oddíly bible načtené k poslechu, vyhledávající a srovnávací programy slov a nejznámějších oddílů bible, komentáře, mapy. Tak vypadá její nejsoučasnější podoba, jež bezesporu zaujme mladou a technicky vzdělanou část veřejnosti.

Pro zajímavost uvádíme několik čísel: Kompletní bible již byla přeložena do 422 jazyků. Bible nebo její jednotlivé knihy byly přeloženy do 2377 jazyků. V roce 2004 bylo vydáno a rozšířeno více než 500 milionů Nových zákonů, biblických spisů včetně více než 25 milionů kompletních biblí.

Ještě se ohlédneme za exponáty, ještě v sobě necháme doznít důstojnost starých tisků i moderní uchopení biblických příběhů, jejich moudrost a historické události s biblí spojené. Ještě jednou se ohlédneme a pocítíme veliké souznění s generacemi našich předků, se všemi, které bible spojuje. Jako veliké oblouky, oblouky románské, oblouky všech architektonických směrů, oblouky duhové spojují nás, současníky, s těmi, kteří vytvářeli českou historii, a jistě bude spojovat nás i s našimi potomky. Věřme, že český národ má dost zkušeností a odvahy navázat na tak důstojný odkaz, jakým je dlouhá tradice české bible, jak to ukazuje tato výstava. Věřme také, že můžeme jít příkladem v náboženské snášenlivosti a můžeme být vzorem ve spolupráci se všemi, i když mají rozdílné názory.

Výstavou Česká bible v průběhu staletí, která byla instalovaná ve výstavních prostorách Královéhradeckého biskupství 5. ledna 2006, byl současně zahájen Diecézní rok Písma svatého. Na výstavu v Havlíčkově Brodě, která je otevřena od 17. 2. do 2. 4. 2006, bude navazovat výstava v Litomyšli, přístupná veřejnosti od 11. 4 do 7. 5 2006. Poté stejná výstava promluví k návštěvníkům v Pardubicích od 15. 5. do 15. 6. 2006.

Věříme, že výstava podpoří národní hrdost, zájem veřejnosti o bibli a její poselství. Výstava je interaktivní, je doplněna bohatým doprovodným programem, řadou zajímavých přednášek, koncerty, výstavou dětských kreseb na téma „Bible očima dětí“ a další.

Výstava Česká bible v průběhu staletí byla poprvé otevřena v r. 2002 v Senátu Parlamentu ČR za účasti předsedy Senátu Petra Pitharta a pod patronátem senátora Jaroslava Šuly paní Alenou M. Kubíčkovou, ředitelkou projektu a kurátorkou výstavy. Druhé zahájení výstavy bylo v Galerii Karolinum Univerzity Karlovy v r. 2003. Následovala další místa v ČR i v zahraničí v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Nyní, v pořadí již 18. zastavení výstavy je pořádáno ve spolupráci partnerů:

Společnost přátel České bible, Rachamín, Biskupství královéhradecké, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, církve v Havlíčkově brodě – Církev římskokatolická, Československá církev husitská, Církev bratrská, Českobratrská církev evangelická, Církev starokatolická, Církev adventistů sedmého dne, Křesťanské společenství, Apoštolská církev.

Záštitu nad výstavou převzali:

ministr zahraničních věcí ČR JUDr. Cyril Svoboda, kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský a primas český, Ministerstvo kultury ČR, monsignore Dominik Duka, biskup královéhradecký, a Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje, RNDr. Miloš Vystrčil, hejtan kraje Vysočina.

Poděkování patří i sponzorům a všem, kteří napomohli při realizaci této akce.

Věra Ludíková

členka Obce spisovatelů