Kroniko de Esperantista Klubo

ĉe Kleriga Domo en Znojmo

1956 - 2018

Stanislav Brslica

Z historie a současnosti klubu ESPERANTO

ve Znojmě

“...je třeba, aby byl vytvořen nějaký jazyk společný celému světu. Neboť tam si budou všichni rozuměl, užívajíce týchž slov, a bude to i nu první pohled patrným znamením, ze toto v.fe- obecné světlo proniklo ke všem, snahy po vzděláni pevněji zakotví mezi všemi a bezpečněji se budou šířit k potomkům. A každý, kdo bude chtít, bude moci cestovat po kterýchkoli krajích a pásmech světu, a bude všem lidem rozumět a všichni budou rozumět jemu. "

Jan Amos KOMENSKÝ (1592-1670)

ve spise VIA LUCIS - Cesta světla (1642)

Historie mezinárodního umělého jazyka je stará více než 400 let. Z několika set projektů a pokusů o jeho vytvoření, které se v praxi neuplatnily, bylo to ESPERANTO, které od svého vzniku v roce 1887 až po současnost se stalo novým celosvětovým neutrálním umělým jazykem. Vytvořil je polský lékař Dr. Ludvík Lazar ZAMENHOF (nar. 15. 12. 1859 v Bialystoku, zemřel 14.4. 1917 ve Varšavě). Jeho první učebnice esperanta vyšla 26. 7. 1887 mela 40 stran a titul: "Dr. Esperanto. Mezinárodní jazyk. Předmluva a úplná učebnice”. Pseudonym, který Zamenhof použil, se později stal názvem tohoto mezinárodního jazyka, který se rozšířil do celého světa. Hovoří jím několik desítek milionů lidí, byly do nej přeloženy četné skvosty světové literatury (též české a slovenské), vychází v něm mnohé původní práce v literatuře i ve vědě. Esperanto a jeho přínos k mezinárodnímu dorozumívání je uznáván mnoha mezinárodními organizacemi, zejména UNESCO a OSN.

V češtině vyšla první učebnice esperanta již v roce 1890. V roce 1901 byl v Brně založen první esperantský klub v českých zemích (v roce 2001 oslaví v květnu své 100. výročí), v roce 1902 vznikl klub v Praze, v roce 1909 v Pardubicích, v Prostějově, ve Vítkovicích, později i v dalších městech.

Rovněž ve Znojmě byli esperantisté již před 2. světovou válkou, nemáme však o nich doložené informace. (V ročence světového esperantského hnutí 1927 jsou uvedena jména dvou znojemských esperantistů-delegátů: Rudolf Sobotka a Karl Czerweny, odborní učitelé – pozn. M. Malovec, 2018)

Kronika klubu esperantistů ve Znojmě je vedena až od roku 1956. Je v ní jen stručně zaznamenáno, že v roce 1938 byl zakladatelem esperantského kroužku ve Znojmě Stanislav Kroupa (nar. 1900), tehdy bydlel na ul. Jana Švermy 10. Založení esperantského kroužku ve Znojmě v roce 1956 předcházela přednáška s besedou: "Esperanto - brána do světa", kterou měl esperantista Miloš Rudolf z Olomouce. Přednáška se konala v Domě osvěty, pozdější Městská osvětová beseda, dnes Znojemská Beseda. Koncem června 1956 byl při Domě osvěty ve Znojmě založen esperantský kroužek, jehož prvním předsedou sc stal Miloš Hruška - v té době správce Domu osvěty. Mezi zakládajícími členy byli dále František Rozsypálek, Stanislav Kroupa, Zdenka Langerová, Karel Dohnal a další. Miloš Hruška vedl kurz esperanta pro začátečníky a propagoval esperanto vc výkladní skříni obchodu na ulici Kovářská. Významným podnětem pro další činnost byla pracovní konference, která se konala 16. 7. 1957 v Jevišovicích za účasti 40 esperantistů.

Kromě znojemských byli přítomni i někteří v té době jíž zkušení Čeští esperantisté, např. prof. Theodor Kilián z Třebíče, Jiří Kořínek a Josef Vondroušek z Brna, Miloš Rudolf z Olomouce, esperantisté z Jihlavy, Lanžhota, Pohořelic a Oslavan. Jíž v roce 1958 byla připravena velká mezinárodní výstava dětských kreseb, na které bylo vystaveno 600 kreseb od dětí ze 14 zemí. Kresby shromáždil esperantský kroužek dopisováním s esperantisty různých zemí a výstavu instaloval za spolupráce posádkového klubu armády ve Znojmě v tehdejším Domě armády - hotel Znojmo, dnes budova České spořitelny. Výstava trvala od 15. 6. do 31. 7. 1958 a navštívilo ji téměř 6.000 osob, hlavně dětí a mládeže. Byli mezi nimi i zahraniční esperantisté, např. ze Švýcarska.

Kroužek pokračoval ve své propagační a přednáškové činnosti, pořádal kurzy esperanta pro začátečníky a pro pokročilé - vedli je Miloš Hruška a Karel Kroupa. V roce 1961 se Miloš Hruška ze Znojma odstěhoval a došlo k dočasné stagnaci v činnosti kroužku. Přesto se v roce 1966 početná skupina šesti znojemských esperantis- tů zúčastnila světového kongresu esperanta v Budapešti.

V roce 1969 byl založen esperantský kroužek také při Střední zemědělské škole ve Znojmě, který vedl Vladimír Rotrekl. Vedoucím kroužku při Městské osvětové besedě sc stal od roku 1972 František Rozsypálek. Z podnětu Českého esperantské- ho svazu se v roce 1974 oba kroužky sloučily v jeden esperantský klub ve Znojmě. Předsedou byl zvolen Vladimír Rotrekl, který klub vedl až do své smrti v roce 1995. Vladimír Rotrekl byl velmi obětavým dlouholetým funkcionářem a učitelem esperanta nejen na Střední zemědělské škole, ale také v kurzech při osvětové besedě a v Domě dětí a mládeže ve Znojmě. Byl členem mezinárodní organizace učitelů esperanta ILEI, zúčastnil se mnoha mezinárodních setkání a konferencí učitelů esperanta, některých i se svými nejaktivnějšínti žáky. Výuku esperanta pro děti obohacoval novými moderními metodami s využitím zahraničních zkušeností i učebnic a pomůcek, které získával od svých dopisovatelů z různých zemí, např. z Maďarska, Anglie, Švédská aj. Mladí esperantisté ze Znojma se pod jeho vedením zúčastňovali espe- rantských mezinárodních táborů v Maďarsku, recitaěmeh soutěží v esperantu v maďarském mčste Papa. V roce 1993 se této soutěže zúčastnilo 115 dětí ze 4 zemí. Českou republiku úspěšně reprezentovala děvčata ze Znojma - Laďka Koukalová se umístila na 4. místě, Jana Hebelková na 6. a Katka Buchalová na 7. místě.

Ve vedení klubu postupně pracovali Božena Fremlová, Karel Dohnal, Dagmar Alexová, provdaná Malárová, Anna Petrželová, Jana Machovcová. Od roku 1996 je předsedou klubu Stanislav Bršlíca. Činnost klubu byla a je svým obsahem bohatá a rozmanitá. Tcměř každý rok byly a jsou organizovány kurzy esperanta pro začátečníky, hlavně pro děti a mládež, i kurzy pro pokročilé. Za téměř 45 let (v červnu 2001 oslavíme 45. výročí založení klubu) se ve Znojmě s esperantem seznámilo několik set dětí, mládeže i dospělých. Mnozí si dopisovali a dopisují s esperantisty z různých zemí celého světa, vzájemně sc informují o životě ve svých zemích, vyměňují si pohlednice, poštovní známky a různé jiné sběratelské zajímavosti. Přispívají tak k pro-

pagaci naši zeme, znojemského regionu a města Znojma, k dorozumění mezi národy. Znojemští esperan- tistc se zúčastnili mnoha různých setkání, konferencí a kongresů, kulturních festivalů a jiných akcí, organizovaných Českým esperant- ským svazem a esperant- skými kluby v různých místech České republiky - v Praze, Brně, Třebíči, České Třebové, Havířově, Pardubicích, Strážnici, Táboře i v dalších městech.

Učitel esperanta Vladimír Rotrekl se svými žáky ze Střední zemědělské školy ve Znojmě, 1962

Zvláště významná byl účast na světových kongresech esperanta, které každoročně od roku 1905 - s výjimkou let obou světových válek - pořádá Světový esperant- ský svaz (Universala Esperanta Asocio) ve spolupráci s národním esperantským svazem hostitelské země. Kongresy se konají vždy v jiné zemi, s výjimkou Afriky byly již ve všech světadílech, vždy za účasti několika tisíc esperantistů z různých zemí. V Praze se konal poprvé světový kongres v roce 1921 a znovu Praha hostila téměř 3.000 esperantistů ze 66 zemí všech pěti kontinentů na 81. světovém kongresu esperanta v roce 1996. Kongresy trvají týden, v bohatém programu jsou též semináře a sympozia o využití esperanta ve vědě, kultuře, turistice, setkání esperantistů podle profesí a zájmů, setkávají se jednotlivci se svými dopisovateli, navazují se nová přátelství. Jediným společným jednacím jazykem je esperanto, v němž vystupují se svým programem také umělci z různých zemí. V kronice klubu je zaznamenána ú- čast znojemských esperantistů na 15 světových kongresech:

- 1966 Budapešť - 6 účastníků: Božena Fremlová, Zdenka Langerová, Jitka Ryšavá, Dagmar Svobodová, František Rozsypálek, Rudolf Schopf

- 1969 Helsinky - 2: Božena Fremlová, Zdenka Langerová

- 1978 Varna - 9: B. a P. Achrerovi, B. Fremlová, R. Nekvasilová, V. Rotrekl, J. Štindlová, J. Okáčová, B. Chroboček, J. Polák

- 1979 Luzern - 2: Miroslav Polák, Vladimír Rotrekl

- 1980 Stockholm - 1: Jaromír Polák

- 1983 Budapest - 5; D. Alexová, V. Rotrekl, J. Polák, Š. Ondrejovič, J. Šilc

- 1987 Varšava -1: V. Rotrekl

- 1989 Brighton, Anglie -1: Hana Uková

- 1992 Vídeň - 4: Stanislav Bršlica, Hana Ilková, Vladimír Rotrekl, Věra Šlahařová

- 1994 Strážnice - 67. kongres SAT (beznárodnostní světová esp. asociace) - 2: Vladimír Rotrekl a Katka Buchalová

- 1995 Tampere, Finsko - 2: Hana Uková a Věra Slahařová

- 1996 Praha - 7: Stanislav Bršlica, Hana Uková, Dagmar Malárová, Květoslava Poláková, Jaromír Polák, Karel Priehoda, Věra Slahařová

- 1998 Montpelher, Francie - 2: Hana Uková a Věra Slahařová

- 2000 Tel Aviv, Izrael - 1: Věra Slahařová

- 2000 Rimini, Itálie (a Vatikán) - 53. světový kongres katolických esperantistů - Hana Uková.

V roce 1986 navštívil člen klubu Jaromír Polák prostřednictvím esperanta Japonsko. Na pozvání svého dlouholetého dopisovatele se zúčastnil mírové konference v Hirošimě a japonského esperantského kongresu v Oósace. Jeho přítel, japonský esperantista Kumaki Hideo se v roce 1996 zúčastnil světového kongresu esperanta v Praze. Po tři týdny byl hostem manželů Polákových v Praze, ve Znojmě a v Prosiměricích, besedoval se členy klubu, navštívil letní esperantský tábor v LanČove, byl přijat starosty města Znojma a obce Prosiměřice. Setkal se s mnoha občany, velmi se zajímal o život v naší zemi. O svých dojmech informoval Čtenáře regionálního tisku a v esperantském časopise VERDA KOLOMBO - ”Zelený holub” vydávaném v Japonsku.

Za dobu trvání klubu navštívili Znojmo a znojemský region mnozí esperantisté z České i Slovenské republiky a takc ze zahraničí, např. z Polska, Švýcarska, Japonska, Litvy, Francie, Holandska, Rakouska i z jiných zemí. Téměř každoročně byli mezi nimi účastníci kurzů esperanta i jiných cizích jazyků, které již od roku 1952 organizuje ve svém Letním esperantském táboře v Lančově Klub esperanta a jiných cizích jazyků v Třebíči, s nímž náš klub spolupracuje. Činnost klubu byla a je zajímavá nejen pro Členy, ale také pro veřejnost. K seznamování s esperantem a s jeho využitím jsme uskutečnili přednášky s besedou na různá témata: Jan Amos Komenský a esperanto, Od Komenského k Zamenhofovi, L. L. Zamenhof - tvůrce esperanta, spisovatel, básník a překladatel do esperanta, Esperanto a literatura, Poezie v esperantu - s recitací básní v esperantu, Využití esperanta ve vědě, technice, při cestování a jiné.

Se zájmem byly navštíveny besedy s účastníky světových kongresů esperanta, z Prahy, Montpellieru a Tel Avivu i s promítnutím videozáznamů. Mgr. Jaromír Polák uskutečnil řadu besed s diapozitivy o své návštěvě Japonska. V prosinci 1999 zaujalo posluchače vyprávění přerovského esperantisty Ludvíka Chytila s promítnutím diapozitivů o jeho tříměsíčním putování prostřednictvím esperanta po Brazílii. V lednu 2000 se uskutečnila beseda o jeho cestě Norskem při světovém kongresu esperan- tistů železničářů až za polární kruh. Členové klubu manželé Květa a Jaromír Polákovi poutavě vyprávěli na besedách o svých zážitcích z cest po Mongolsku, Číně, Izraeli a Skotsku, též s využitím diapozitivů. Své putování těmito zeměmi uskutečnili jako členové expedic spolupořádaných Klubem cestovatelů Hanzelky a Zikmunda

GLOBE Prosiměřice, se kterým rovněž náš klub úzce spolupracuje.

Významným příspěvkem k propagaci esperanta na veřejnosti byly výstavy pohlednic, esperantských knih a časopisů, poštovních známek a jiných zajímavostí. Po první výstave dětských kreseb v roce 1958 se konala další až v roce 1972, kdy v sále Městské osvětové besedy ve Znojmě byla instalována výstava 1000 pohlednic ze všech světadílů pod heslem: "Esperantem za světový míť\ Výstavu připravili Vladimír Rotrekl, Dr. Ladislav Kulíšek a Graziella Mlejnková. Během 14 dní ji navštívilo 400 osob. Ke 100. výročí vzniku esperanta byla v témže sále připravena velká výstava v době od 1. - 10. 9. 1987 pod heslem "Esperantem za dorozumění mezi národy". Na pěti panelech se propagovalo esperanto, na 17 panelech bylo instalováno 400 pohlednic. Výstavu navštívilo kolem 1000 osob, poté byla instalována v kulturním domě v Oblekovicích a Okresní kulturní středisko ji pak postupně instalovalo v 8 obcích okresu s účastí asi 4000 osob. V roce 1989 byla připravena menší výstava k 20. výročí Českého esperantského svazu, v roce 1996 k 40. výročí vzniku es- perantského klubu ve Znojmě. V roce 1998 navštívilo za dobu 14 dní téměř 400 ú- častníků, zejména dětí ze škol, výstavu v Domě dětí a mládeže ve Znojmě. V červnu 1999 se konala v sále Lidového domu výstava mladých filatelistů z DDM a tvorby jejich patrona, slovenského grafika a rytce poštovních známek Fero Horniaka, při které se klub spolupodílel výstavkou "Esperanto a filatelie". Při tradičním každoročním setkání cestovatelů CESTY 30. a 31. 10. 1999 ve velkém kulturním domě v Prosiměřicích klub instaloval výstavku „Esperanto a cestování”, kterou si sc zájmem prohlédl i významný cestovatel a čestný člen Kc H+Z GLOBE íng. Miroslav Zikmund, předseda Federace slovenských esperantistů Ing. Ján Vajs a mnozí další ze tří stovek účastníků akce.

Od března 2000 do března 2001 byla klubem ESPERANTO při DDM ve spolupráci se Státním okresním archivem ve Znojmě v jeho výstavních prostorách instalována výstava "ESPERANTEM K MEZINÁRODNÍMU DOROZUMĚNÍ - Historie a současnost mezinárodního jazyka ESPERANTO". Výstava informuje o uplatňování esperanta v řadě oborů lidské Činnosti, o historii a současnosti esperanta ve světě, v Československu, v České republice a také na Znojemsku. Svými exponáty objasňuje smysl a praktický význam mezinárodního neutrálního jazyka esperanto při dorozumění mezi národy. Výstava je členěna v 9 vitrínách tematicky:

- Jan Amos Komenský a mezinárodní jazyk

- L. L. Zamenhof - tvůrce esperanta

- Historie a současnost esperanta

- Esperanto prostředkem kulturní výměny mezi národy - literatura

- Esperanto a kultura, tisk, rozhlas, internet

- Věda, technika, obchod a esperanto

- Esperanto a cestování

- Dopisujeme si, filatelie a esperanto

- Klub Esperanto v Znojmě, tradice a současnost.

Výstava byla připravena z materiálů klubu, od jednotlivých členů a ze zapůjčených exponátů z Klubu Esperanto Theodora Kiliána v Třebíči. Pro hromadné návštěvy, zejména ze Škol, byl zpracován písemný průvodce výstavou, který podrobně informuje o výstavě a o esperantu.

Výstavu si mimo jiné se zájmem prohlédli účastníci 7. konference Českého espe- rantského svazu a ocenili zejména její přehlednost a metodické uspořádání.

Od září 1996 vydává klub třikrát až čtyřikrát ročně zpravodaj s informacemi o činnosti klubu a Českého esperantského svazu, s aktualitami a zajímavostmi z es- perantských časopisů, které odebírá a využívá. Jedná se zejména o STARTO - dvouměsíčník ČES, ESPERANTISTO SLOVAKA, EL POPOLA ČINIO, HE- ROLDO DE ESPERANTO - jeden z nejstarších esperantských časopisů, EVEN- TOJ - čtrnáctidenní noviny, DIO BENU - časopis české sekce katolických esperan- tistů, INFORMILO - měsíčník handicapovaných esperantistů. Zpravodaj klubu připravuje redakční kolektiv Stanislav Bršlica, Květa a Jaromír Polákovi. Predava se členům a příznivcům klubu, redakcím časopisů, esperantskému oddělení muzea v České Třebové, Městské knihovně, Domu dětí a mládeže, Jihomoravskému muzeu ve Znojmě a Státnímu okresnímu archivu ve Znojmě.

V roce 1976 vydal klub dvě pohlednice s esperantským textem k 750. výročí povýšení Znojma na město, které mimo jiné byly zaslány do Mezinárodního muzea esperanta ve Vídni - Hofburgu. Z iniciativy klubu byla v roce 2000 péčí Městského ú- řadu ve Znojmě vydána nová pohlednice města s esperantským textem. Prvních 300 kusů z nákladu 3000 bylo rozebráno účastníky 7. konference esperantistů z České republiky ve Znojmě. I tím klub přispívá k propagaci města mezi esperantisty nejen v ČR, ale také v zahraničí. Klub ESPERANTO 40 let působil při Městské osvětové besedě. V roce 1996 byly v budově Znojemské Besedy zrušeny klubovny a tím vznikly problémy se schůzovou činností. Byla navázána spolupráce s Městskou knihovnou a její ředitelka Marie Kratochvílová umožnila dočasně využívat klubovnu dětského oddělení knihovny. Současně byla dohodnuta možnost využívat k přednáškám stu

dovnu Městské knihovny, v níž jsou též učebnice a slovníky esperanta. Knihovna má přes 40 knih v esperantu (většina byla do knihovny doplňována již po vzniku klubu ve Znojmě). Od roku 1998 je klub zájmovým útvarem Domu dětí a mládeže ve Znojmě, jehož ředitelka Jitka Schneiderová a pracovníci DDM vytváří velmi dobré podmínky pro aktivní práci.

V roce 2000 byla dlouholetá aktivní činnost znojemského klubu ESPERANTO o- ccněna vedením Českého esperantského svazu tím, že se Znojmo stalo jedním z mest, kde se dosud uskutečnily kongresy a konference esperantistů z České republiky. Ve dnech 13. - 15. října 2000 se v prostorách Středního odborného učiliště zemědělského ve Znojmě konala 7. konference ČES. Při zahájení konference téměř 100 účastníků svým kulturním programem přivítaly děti z tanečního country kroužku ”MASÁNČATA” z DDM, pozdravili je zástupce ředitele SOU zem. PaeDr. Jaromír Obadal, ředitelka DDM Jitka Schneiderová a zástupce Městského úřadu ve Znojmě Jan Tomšíček. V neděli 15. 10. 2000 sí se zájmem prohlédli městskou památkovou rezervaci, jíž je provázel svým zasvěceným výkladem Mgr. Jiří Svoboda.

V areálu DDM zasadili na závěr společně předsedkyně Českého esperantského svazu a reprezentantka konference Věra Podhradská, předseda znojemského klubu Stanislav Bršlica a ředitelka DDM Jitka Schneiderová, jako symbol ukončení roku 2000 a tím i druhého tisíciletí, strom ESPERANTO - Jerlín japonský. Znojemští es- perantisté výsadbou stromu s označením ESPERANTO rozšířili dosavadní výčet více než 1200 ZEO - Zamenhof/Esperanto Objektoj - jmen ulic, náměstí, domů, nábřeží, stromů, památníků a jiných objektů, majících v názvu jméno tvůrce esperanta L. L. Zamenhofa, nebo Esperanto. Tento soupis, který vede Světový esperantský svaz, má zaevidovány objekty již v 57 zemích světa.

Sám jazyk esperanto a jeho světové, České i znojemské hnutí tak velmi úspěšně vstupují do třetího tisíciletí. Znojemský klub ESPERANTO společně s Českými es- perantisty ukázal, že i v zemi při dyjském rozhraní mají své místo ideje dorozumění, míru a přátelství mezi národy. Že vedle hranic je třeba budovat i mosty.

Při zpracování tohoto nástinu historie esperanta ve Znojmě bylo využito především záznamů z kronik klubu. Autor by uvítal, kdyby je svými vzpomínkami a poznatky rozšířili zejména bývalí esperantisté i jejich rodinní příslušníci.

Použitá literatura:

Theodor Kilián: Esperanto a jeho tvůrce. Třebíč, vydáno vc výroční zprávě Obchodní akademie Dra. Albína Bráfa za Školní rok 1934 - 1935

Julie Supichová: L. L. Zamenhof. Praha, Orbis, 1947 (Kdo je kdo, 89)

Oldřich Knichal: Co nevíte o esperantu. Praha, Osvětový ústav, 1970

týž; Světadíl bez tlumočníků. 10 kapitol o mezinárodním jazyku. Praha, Český esperantský svaz, 1978

Stanislav Kamarýt: Historio de la Esperanto-Movado en Čehoslovakio. Praha, Český esperantský svaz, 1983

Josef Vondroušek: Historie a literatura Esperanta. Třebíč, Klub esperantistů, 1984

Ročenka Českého esperantského svazu. Praha 1992

Ročenka Českého esperantského svazu. Praha 1996

Jarlibro UEA 2000. Ročenka Světového esperantského svazu 2000

Starto, časopis Českého esperantského svazu

Kroniky Klubu Esperanto ve Znojmě

Zpravodaj Klubu Esperanto ve Znojmě