Čestmír Vidman (1921) básník - poeto
|
||||||||||
|
|
|
|
|
||||||
Vidu Esperantan enciklopedion Vikipedio
|
|
VIDMAN Čestmír 31. 10. 1921 v Monfalcone, Itálie Bydliště: V Rybničkách 1856, , Sečská 25, 100 00 Praha 10 Vzdělání: reálka v Příbrami, od kvarty malostranská reálka, kde v roce 1939 maturoval, pak vysoká škola, ing. Organizován: Spolek českých bibliofilů; Český esperantský svaz (od 1979); Česko-japonská společnost, Společnost bratří Čapků, Klub Českého rozhlasu Vltava, Klub aktivního stáří, Společnost přátel PEN-klubu, Společnost Jakuba Jana Ryby. Zaměstnání: úředník v Poldině huti v Kladně (1941-45); pracovník vývozního odd. Organizace zahraničního obchodu (1947-82). Básník, esperantista. Dílo: a) poezie: Moře 1972: Miska rýže, 1974; Vteřiny slunečních hodin, 1975; Hra zvaná život, 1977; Čím se líčíte, Ičiki, 1979; Pod horou Fudži, 1980; Křížalami voní dálka,198l; Cestou,1986; Vyhlížení k domovu, 1992; spoluautor sborníků v esperantu: Niaj aŭtoroj sin prezentas al vi (Naši autoři se vám představují), 1980; Kvarfolio (Čtyřlístek),1985; Současní čeští básníci v 1000 verších,1989; b) divadelní hry a adaptace pro představení jednoho herce: Sama mezi všemi (1985), Půlstoletí pod šminkou (1987), Tvář herečky (1989); Já, Kunhuta, královna česká (1990), Já, Eliška Přemyslovna, královna česká (1991), Já, Alžběta Rejčka, někdy královna česká (1992), Stopa Locacorten (1993), Paní v erbu lvice (1994), Brala jsem drogy (1996). Spolupráce s Českým rozhlasem. Hru o Elišce Přemyslovně dávala Eva Seemannová (ve svém vlastním překladu) na Světovém kongresu esperantistů v Praze 1996. Rukopis: Retrográdní slovník
Novinka: Sedmnáct slabik * Dek sep silaboj (2009, tr. Jaroslav Krolupper)
(pocta Janu Nerudovi) (Kritický posudek Štěpána Vlašína)
Čestmír Vidman ve středních letech
|
|
|
|
|||||