Klub esperanta a jiných světových jazyků Theodora Kiliana
Riegrova 62, 674 01 Třebíč
let.lancov@seznam.cz - tel. 604 940 663
KLUB ESPERANTA a jiných světových jazyků Theodora Kiliána Třebíč-ČR
D O K U M E N T
Výpisu z historie 50. let činnosti klubu esperanta v Třebíči
/ 16. 12. 1947 - 16. 12. 1997/
E S P E R A N T O je mezinárodním jazykem pro celý svět.
Dokud existují jazykové bariéry, je mezinárodní komunikace mezi lidmi stále nedokonalá a komplikovaná. Touto problematikou se zabývala celá řada vědců i filozofů, mezi nimiž vynikl náš Jan Amos Komenský, který přišel jako první s nápadem vytvořit zcela nový, univerzální jazyk s dokonalou logickou stavbou, snadno osvojitelný, jenž by se vyučoval na školách. Pak by se nepředstavitelně zjednodušila a urychlila veškerá komunikace mezi lidmi - ve sdělovacích prostředcích, informačních databankách, v organizaci mezinárodních konferencí, ve vědě i umění by byl učiněn obrovský krok vpřed.
Esperanto vytvořil MUDr.- Lazar Ludvík Zamenhof (1859-1917), polský lékař, lingvista, jenž bezpečně ovládal deset jazyků. Podařilo se mu vyvinout jazyk s dokonalou logickou stavbou na základě latiny a jí blízkých románských jazyků, pojal do něj všechna mezinárodně používaná slova, což v praxi znamená, že zhruba 2000 slov známe bez učení. Snadná gramatika je založená na jednoduchém skládání slovních základů (kmenů s příponami a předponami, zohledňující líbozvučnost jazyka.
Málokdo z těch, kteří dnes podstupují náročné intenzivní kurzy angličtiny, němčiny a dalších světových jazyků, ví, jak obrovský propedeutický význam má esperanto - usnadňuje a urychluje učení dalších jazyků. Už jen to by stačilo jako důvod pro jeho zařazení do školních osnov.
Esperanto obstálo ve všech zkouškách - existuje bohatá literatura jak původní, tak přeložená v počtu cca 30 000 děl, každoročně se pořádají světové kongresy esperantistů (poslední se konal v ČR - Praha 1996 za účasti přes 3000 delegátů z celého světa), kde je jedinečným jednacím jazykem esperanto a jichž se účastní vždy tisíce lidí, esperantisté mají své zájmové kluby ze všech oblastí lidské činnosti. Již před 70 států má své zemské organizace. V San Marinu a v Uppsale ve Švédsku jsou akademie, kde můžete studovat v esperantu na vysokoškolské úrovni.
Svět se potřebuje domluvit. Esperanto je právě oním mostem, který dokáže odstranit nejen jazykové bariéry dnešního světa.
ESPERO = NADĚJE ESPERANTO = DOUFAJÍCÍ
V ČSR a hlavně v našem okrese se nejvíc zasloužil člen esperantského hnutí, autor učebnic, rozhlasový propagátor esperanta, překladatel, funkcionář a pedagog prof. Theodor Kilián, který byl právě zakladatel esperantského hnutí v Třebíči (16.12.1947) a také jeho prvním předsedou. Již v průběhu I. světové války byl samoukem a pilným studentem esperanta. V tu dobu byl ještě začátečníkem, ale již vedl kurzy esperanta. Esperanto se stalo jeho vášní a již v roce 1928, kdy učí prof. Theodor Kilián na obchodní akademii v Třebíči a také zde posléze vyučuje esperanto v mnoha kurzech. Stále byl neúnavný propagátor esperanta a vedl různé kurzy a připravoval vydání učebnic esperanta. Během svého života (1894-1978) získal a odchoval prof. Th. Kilián celou řadu obětavých esperantistů a mnozí z nich se stali i jeho celoživotními spolupracovníky v esperantském hnutí. Byl to právě prof. Theodor Kilián, který před 50-ti léty (16.12.1947) přišešl s myšlenkou ustavit také samostatný esperantský klub v Třebíči.
/ Výpis z knihy zápisů od založení odbočky Svazu esperantistů v Třebíči v ruce 1947, provedl zapisovatel klubu Bohumil Dvořák/
Takto kniha zápisů začínala:
Před šedesáti lety vydal Dr. L. L. . Zamenhof první skromnou učebnici esperanta. Dnes má esperantská literatura více než 10. 000 svazků a domovem esperanta se sta1 celý svět. Jsme všude. Také v Třebíči je nás hodně; Nestýkáme se však a často se ani neznáme. V letošním jubilejním roce chceme v našem městě vytvořit naprosto neutrální středisko všech esperantistů
Takto začínal tištěný letáček od p. Čapka v Třebíči, který zval na přípravnou schůzku, která se konala v úterý dne 16. 12. 1947 ve 20 hodin v čítárně městské knihovy v Třebíči.
Letáček byl podepsán za přípravný výbor: Theodor Kilián, Josef Poláček, Dr. Karel Engliš, Bohumil Hronek, Mtiroslav Pospíšil, Zdeněk Vrba, Helena Procházková a Josef Hnízdil.
Přípravná schůzka pro vytvoření odbočky Svazu esperantistů ČSR se sídlem v Třebíči se konala za účasti 32 přítomných dne 16. 12. 1947, v čítárně městské knihovny v Třebíči od 20 hodin.
Jednání první přípravné schůze zahájil za přípravný výbor Josef Poláček. V úvodu byl po návrhu jednomyslně schválen první výbor Svazu esperantistů ČSR se sídlem v Třebíči v tomto složení:
-předseda prof. Theodor KILIÁN
-místopředseda Miroslav POSPÍŠIL
-jednatel Josef POLÁČEK
-pokladní Marie MLÁDKOVÁ
-archivář Zdeněk VRBA
-zapisovatel prof. Josef HNÍZDIL
-náhradníci Antonín BRABEC
DR. KAREL ENGLIŠ
Libuše KRČOVÁ
Helena PROCHÁZKOVÁ
Rudolf SCHWANgNEIER
Další část jednání vedl zvolený předseda prof. Theodor Kilián, který v úvodu také přečetl dopis od Františka Sedláčka z Hartvikovic, který také jako esperantista samouk přeje esperantskému hnutí v našem městě mnoho zdaru. Po přečtení tohoto dopisu, předseda vzpomněl výročí narození Dr. L. Zamenhofa (15. 12. 1859) tvůrce esperanta a dále předseda uvedl důvody proč dochází k ustavení odbočky Svazu esperantistů ČSR a zdůraznil že: Je to především ideový význam esperanta pro který je třeba esperantské hnutí šířit. Esperanto je zalojeno na myšlence rasové, národní, politické a náboženské tolerance - to je idea, bez této myšlenky by nebylo esperanta. Touto vnitřní ideou liší se esparanto od jiných umělých jazyků.
Dále předseda přečetl stanovy Svazu esperantistů ČSR a byl přijatý a schválen název odbočky: Svaz esperantistů Č S R, odbočka v Třebíči, okr. Třebíč s datem zákonného a dobrovolného ustavení této odbočky 1. 12. 1947. Odbočka je tvořena z členů: jen činní, přispívající a zakládající.
Den schůzek byl stanoven vždy na pondělí ve 20 hodin v čítárně městské knihovny Třebíč.
První propagační skříňka určená pro propagaci esperanta a informace členů a dalších zájemců o esperantské hnutí byla vyvěšena na budově proti poště. Přípravná schůze byla ukončena v 21,45 hodin.
/ 3 /
- První členská schůze odbočky se konala 5. ledna 1948 ve 20 hodin
- v čítárně městské knihovny v Třebíči, kde bylo přítomno celkem 20 esperantistů.
Na členské schůzi, kterou zahájil a také řídil předseda odbočky prof. Theodor Kilián došlo k základnímu vyplnění, přihlášek do Svazu esperantistů ČSR/-Loka grupo de Esperanto-asocio en Ĉeĥoslovaka respubliko en Třebíč) a schválení členských přispěvků takto:
- /členství, ročenka, časopis/ . . . . . . 100 Kčs - ročně
- /členství, ročenka/ . . . . . . 50 Kčs - ročně
ESPERANTO / jen časopis/ . . . . . . 80 Kčs - ročně
Byla podána informace, že propagace je prováděna a tím také zveřejňována v propagační skříňce a dále pak Th. Kilián zveřejńuje v okresním tisku týdeníku JISKRA. . .
Bylo také mimo jiné poděkováno p. Novákovi z UP za bezplatné zhotovení propagační skřínky a p. Körnerovi za bezplatné natření této propagační skříňky.
Předseda odbočky předložil návrh stanov před schválením a bylo rozhodnuto svolat - ustavující valnou hromadu naší odbočky na září 1948.
- Ustavující valná hromada Svazu esperantistů ČSR, odbočky Třebíč se konala dne 27. září 1948 v čítárně městské knihovny v Třebíči za účasti 34 řádnýčh platících členů esperanta.
Ustavující valnou hromadu odbočky zahájil předseda Th. Kilián a hned v úvodu informoval, že Zemský národní výbor v Brně schválil přípisem ze dne 30.7.1948 čj. 36105-II. /12-1948 "Stanovy odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči". Dále předseda přečetl zápis ustavující přípravné schůze konané dne 16.12.1947 a také z první členské schůze odbočky po její ustavení dne 5. ledna 1948. Byla mimo jiné také přednesena zpráva o činnosti za toto období.
Byl projednán a schválen nový návrh na složení příštího výboru odbočky takto:
- předseda .. Theodor Kilián
- místopředseda .. B. Záhrbelná
- jednatel .. J. Poláček
- pokladník .. J. Turek
- zapisovatel .. J. Hnízdil
- archivář .. M. Mládková
- náhradníci výboru: .. A. Brabec
K. Englisch
L. Krčová
H. Procházková
J. Dokulil
- revizoři: .. L. Křepelová
F. Nestřeba
- náhradník rev. .. J. Voda
Valná hromada provedla schválení členského příspěvku na rok:
- řádný člen . . . 100 Kčs
- stud. a důch. . . . 50 Kčs
Valná hromada přijala program činnosti odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči.
Přijala rozhodnutí o konání výborových schůzí vždy první pondělí v měsíci od 19,45 hodin v čítárně městské knihovny v Třebíči a bylo schváleno, aby se v rámci programu schůzek konaly esperantské přednášky.
První valná hromada byla ukončena v 21,45 hodin.
/ 4 /
Od členské schůze odbočky, která se konala 5. ledna 1948 do ustavující valné hromady odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči, která se konala 27. září 1948 proběhlo celkem 25 schůzek za prům. účasti 20-ti členů. Na každé schůzce mimo program jednání, byla vždy projednáván nebo opakována jedna lekce z učebnice esperanta od Th. Kiliána.
Na výboru dne 17. ledna 1949 byla přijata výzva k založení odboru mládeže při odbočce Svazu esperantistů v Třebíči.
Výboru odbočky dne 24. ledna 1949 se zúčastnilo několik účastníkú esperantského kurzu, který dle výboru byl zahájen pro členy esperanta a další zájemce dne 5. 10. 1948, který byl jako první v Třebíči a také veřejný. Přitomní účastníci přinesli do klubu hodně živosti. (Mezi účastníky byl také náš součastný předseda klubu s-ano Pavel Sittauer a naše nynější členka výboru s-ano Dr. Kamila Bártlová-Lampířová)
- Druhá valná hromada odbočky se konala 14. února 1949 za účasti 40-ti členů esperanta a také byli přítomni tohoto jednání hosté Jan Dokulil, inspektor okresní knihovny -dále redaktoři novin p. Kopejtka, z Rovnosti a p.Mytiska z Lidové obrody.
Jednání valné hromady zahájil a také řidil předseda odbočky Theodor Kilián, který v úvodu podal výstižný a zajímavý výklad o životě a činnosti Dr. Ludvíka Lazara Zamenhofa a o vývoji esperantského hnutí v jednotlivých zemích.
Od první valné hromady proběhlo celkem 18 schůzek a dva výbory odbočky. Bylo konstatováno, že o esperanto v Třebíči je zájem a že odbočka má celkem 64 členů. S porovnáním k tomu, že na př. v Brně je 120 čl. a v Praze 500 členů, je naše odbočka svazu esperantistů ČSR v Třebíči na třetím místě v ČSR. Byl dán návrh a také schválen, aby naše odbočka uspořádala první "Letervesperon" s přednáškou některého významného s-ana ze vzdálenější země. Kladně byla hodnocena akce společných vycházek a výletů, což přispělo k rozvoji a rozšíření krásné myšlenky esperanta. Byla také podána první informace, že k významu esperantského hnutí dává Čs. rozhlas, který zařadil do svého programu i pravidelné esperantské relace, kde také hovořil předseda odbočky a tvůrce učebnic esperanta Th. Kilián v pořadu "Verda stacio", které se zrodilo jeho myšlenkou v Čs. rozhlase Brno. V závěru jednání valné hromady byla poprvé od ustavení odbočky podána pokladní zpráva s tím, že příjem za upl. období je 32. 091 Kčs, vydání je 98.765 Kčs, celková aktiva včetně zásoby knih a učebnic je 14.070 Kčs.
Po přednesených zprávách činovníků výboru a revizorů, bylo uděleno dosavadnímu výboru absolutorium a byl veřejně vysloven dík všem dosavadním činovníkům za obětavou činnost pro naši odbočku Svazu esperantistů ČSR. Valná hromada provedla volbu nového výboru, který po návrhu byl jednohlasně schválen v tomto složení:
-předseda Theodor Kilián, profesor obchodní akademie v Třebíči
-místopředseda Jan Dokulil, okresní osvět. inspekjor
-jednatel Josef Poláček, referent okr. pojišťovny
-pokladník Karel Turek, berní úředník
-zapisovatel, arch. Josef Hnízdil, profesor obchodní akademie v Třebíči
-členka výboru B. Záhrbelná, choť zubního lékaře
-náhradník výboru: Antonín Brabec, předseda MNV Třebíč
Dr. Karel Englisch-vrchní rada polit. správy
Libuše Krčová, choť okresního cestmistra
Helena Procházková obchodní příručí
-revizoři: L. Křepelová, vedoucí prodejny JASA
F. Nestřeba, skladník hosp. družstva
-náhradník rev. Ant. Maloušek, obchodník
/ 5 /
Dále byla jmenována kulturní komise odbočky ve složení:
Dr. Macoun,Fr. Nestřeba,Homolka,Řehák a Melounová.
Bylo schváleno odeslat pozdravné dopisy za pomoc a spolupráci při rozvoji esperantského hnutí předsedovi MNV Třebíč Ant. Brabcovi a jednomu z nejstarších esperantistů, inspek. ve výslužbě Wrbkovi. -
Bylo dále schváleno odeslání do pracovního tábora esperanta ve Švédsku v době prázdnin a to s-ano Ot. Stejskala a J. Vody.
Dále bylo rozhodnuto, že bude zajištěna účast členů odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči sjezd Svazu esperantistů ČSR, který se bude konat v Liberci ve dnech 4. -6. 6. 1949.
V tomto roce byla také zajištěna druhá propagační skříňka. Byl také ukončen první esperantský kurz s celkem 42 kurzistů.
Byl schválen návrh na nové členské příspěvky na rok a to:
- řádný člen 55 Kčs
- důch. a stud. 40 Kčs
- rod. přísl. 20 Kčs
Byla podána informace, že v září 1949 byl přeložen do esperanta informační prospek o Třebíči pro turistický klub.
- Třetí valná hromada odbočky se konala 13. 2. 1950 za účasti 36-ti členů. Od druhé valné hromady bylo celkem 37 schůzek.
V úvodu schůze, kterou zahájil a řídil předseda odbočky Th. Kilián, vzpomněl památku zesnulého nejstaršího esnerantisty v Třebíči s-ano Zdenka Vrby.
Dále předseda promluvil o úkolech esperanského hnutí dnes. Vzpomněl návštěvu holandských a belgických esperantistů v ČSR a část také v Třebíči. Hovořil o čilé korespodenci v mezinárodním měřítku a také předseda uvedl, že naše odbočka m již 100 členů. Byla podána pokladní zpráva o příjmu 32.262,50 Kč a o výdajích 24.271,40 Kč, na hotovosti je 7.991,10 Kč. Aktiva jsou celkem 16,656,10, pasiva nejsou. V průběhu jednání byla také jmenována nová kulturní komise ve stejném složení jako byla navržena již na druhé valné hromadě.
Po zprávách činovníků a revizorů bylo uděleno stávajícímu výboru absolutorium a bylo pak přikročeno k volbě nově navrženého výboru:
-předseda Theodor Kilián
-místopředseda Jan Dokulil
-jednatel Josef Poláček
-pokladník Karel Turek
-zapisovatel Josef Hnízdil
-členové výboru: Karel Řehák
Helena Procházková
Kamila Lampířová ( Dr. Bártlová, naše členka výboru)
-náhradnice B. Záhrbelná
-revizoři: L. Křepelová a Ad. Kostka
-náhradník výboru: St. Svoboda a Fr. Nestřeba
-kulturní komise: Dr. Macoun, Nestřeba, Homolka, Řehák, Melounová.
Závěrem valné hromady přednesla nová členka výboru odbočky Kamila Lampířová, která se v létě účastnila esper. kurzu v Karl. Varech a která již vede kurz esperanta při n. p. SVIT v Borovině, báseň Jana Nerudy.
Esperantskou hymnou byla valná hromada v 21,30 hod. ukončena.
/ 6 /
- Čtvrtá valná hromada se konala dne 19.2. 1951 na vyšší hospd, škole v Třebíči za účasti 25-ti členů.Od poslední valné hromady proběhlo celkem 27 schůzek.
Jednání zahájil a řídil předšeda s-ano Th. Kilián,který hovořil o významu a úkolech esperantského hnutí v této době a zdůraznil, že místo esperantistů je v táboře míru.
Byl přečten dopis od přátel-esperantistů z Holandska, kteří byli při návštěvě ČSR také jako hosté v Třebíči.
Byla předložena pokladní zpráva-přijem 12,771,10Kč, vydání 8,002, -Kč, aktiva 14,388, -Kč, pasiva nejsou.
Valná hromada zvolila nový výbor pro další období ve složení:
-předseda Th. Kilián
-místopředseda B. Záhrbelná
-jednatel J. Poláček
-pokladník K. Řehák
-členové výboru: J. Dokulil, L. Křepelová, V. Homolka, Fr. Sedláček a Ant. Brabec.
-revizoři účtu: L. Křepelová V. Homolka
Byl také schválen plán výletů do Hartvíkovic na základě pozvání s-ano Fr. Sedláčka a na Hadcovu step do Mohelna. Organizují s-ano P. Sittauer a s-ano Jar. Gottfried.
- Minořádná valná hromada se konala 25. června 1951 za účasti 34-ti členů. Od poslední valné hromady proběhlo celkem 14 schůzek.
Mimořádná valná hromada odbočky měla jedno základní téma a to dle usnesení Svazu esperantistů ČSR o reorganizaci Svazu a o včlenění odboček Svazu esperantistů ČSR do Závodních klubů podniků nebo jako součást. Osvětové besedy. Toto rozhodnutí Svazu bylo, aby se Esperanto dostalo přímo do závodů na pracoviště, aby pracující lid poznal pravý význam a cíl Esperanta, a tak aby přispěli ke sbratření národů na celém světě.
Po přečtení tohoto oběžníku od Svazu esperantistů ČSR byla velk živá debata, a po hlasování byl přijatý návrh začlenění naší odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči do Okr. Osvětové besedy v Třebíči. Byl také přijat návrh nového názvu odbočky na "Esperantský zájmový kroužek při OOB v Třebíči".
První výroční členská schůze Kroužku esperanta při OOB se konala dne 24.3.1952 za účasti 13-ti členů. Od první výr. schůze se konala celkem 26 schůzek. Jednání zahájil předseda Th. Kilián, který v podstatě řekl že esperantské hnutí prochází nyní v celém světě velmi velikými obtížemi. V zemích lidové demokracie a tedy i v naší republice je Esperanto obviňováno z kosmopolitismu. Toto obvinění je zcela neprávem uváděno, dále předseda uvedl, že Esperanto bylo a je vždy proti tomuto hnutí a směru. Hlavním cílem Esperanta bylo a je jednat spolu pomáhat mírovému hnutí a sloužit vůbec mezinárodnímu dorozumění při plném respektování všech národních práv každého národa.
Na výroční ělenské schůzce nedošlo ke změně výboru Esperanského zájmového kroužku při Osvětové besedě v Třebíči.
- Výroční členská schůze-Esperantského zájmového kroužku přo OOB v Třebíči se konala dne 9.3.1953 v čítárně městské knihovny v Třebíči za účasti 14-ti členů. (Zápis z jednání se nedochoval a nebyl ani proveden základní části v knize přítomných.)
- Členská schůze Esperantského zájmového kroužku při OOB se konala dne 3l. srpna 1953 za účasti 10-ti členů v klubovně OOB. Byla to malá místnost, ale byla to naše klubovna ve dvorním trachtu Osvětové besedy v Třebíči, horní strana Karlova náměstí.
/ 7/
Předseda Th. Kilián podal stručnou zprávu o činnosti a stálého významu a poslání esperantského hnutí ve světě, a u nás v ČSR.
Po zprávě pak předseda kroužku Th. Kilián požádal o uvolnění z funkce předsedy a navrhl na tuto funkci s-ano Pavla Sittauera, mladého a schopného aktivního člena.
Členské schůze pak návrh na nového předsedy kroužku s-ano Pavla Sittauera schválila. / Zápis se také nedochoval - nebyl dopsán v knize zápisů ani nebylo uvedeno dalši složení výboru kroužku.)
Výroční členská schůze Esperantského zájmového kroužku při OOB se konala 27. března 1955 za účasti 44 členů. Od poslední schůze bylo celkem 56 schůzek.
Jednání zahájil a řídil předseda kroužku s-ano Pavel Sittauer. V úvodu přeřetl návrh plánu na další rok a zhodnotil dosavadní práci za celý rok od VČS. Byla podána stručná pokladní zpráva, že hotovost je celkem jen 144, -Kč. Dále se hovořilo o přípravě Letního esperanského tábora /LET/ v roce 1955 na Vranovské přehradě.
Hlavní referát měl s-ano Th. Kilián, zakládající předseda esperanta v Třebíči v roce 1947. Byla provedena volba výboru kroužku v tomto složení:
-předseda Pavel Sittauer
-jednatel/delegát/ Jaroslav Habeš
-hospodář/pokladník Josef Bublan
-hospodář/úklid, propagace: Neumannová, Maloušková
-knihovník Vlasta Polanská
-členové výboru: Th. Kilián, K. Řehák, Zd. Brož, Sedláková, Čermák a Danhelová.
- Mimořádná výborová schůze kroužku se konala 9.10.1955 se sešla jako rozšířená za účelem zvolení nového výboru kroužku z důvodu odchodu mimo město s-ano P. Sittauera, předsedy a Jar. Habeše, jednatele.
Byl podán stávajícím předsedem kroužku s-ano P. Sittauerem na nového předsedy kroužku a na složení nového výboru. Po vyjádření dalších členů byl výbor schválen v tomto složení:
-předseda Zdeněk Brož
-jednatel Blanka Danhelová
-pokladník-kroužku Milan Chmel
-knihovník: Suchánek a Zahrádka
-pokladník-tábora Mirek Jonáš
-správce inventáře B. Krčál
-pomocník ve správě táborového inventáře: Jan Endlicher
-správce klubovny Rudolf Čermák
-členové výboru Řehák, Pisk, Sedláček, Poláček, Kilián
-kontrolor účtu a pokl. knih: Řehák a Poláček
Th. Kilián informoval, že připravuje nové vydání esperantské učebnice s ilustracemi. Dále informoval, že zahájil "Jazykovou poradnu", která se setkává se zájmem. Byl projednán návrh na vydávání časopisu kroužku.
Schůze byla ukončena nově zvoleným předsedem kroužku.
- První výborová schůze nového výboru Esperantského zájmové ho kroýku se konala 23.10.1955 ve vlastní klubovně v GOB za 100% účasti pozvaných a zvolených členů výboru.
Jednání zahájil a řídil předseda Zdeněk Brož. Byla projednána korespodence. Byl plánovaný zájezd do Vídně s tím, že na oplátku kroužek pozve esperantisty z Vídně do ČSR Třebíče. Th. Kilián oznámil vydání jeho nové učebnice. Také připomněl Dr. Holubce, který zná esperanto a že pro kroužek dovezl knihy z Japonska v esperantu. Přečetl připravený dopis esperantistům do Anglie.
- Výroční členská schůze esperanského klubu při DO v Třebíči se konala l. března 1959 s tímto programem:
1-zahájení
2-zhodnocení činnosti za uplynulé období
3-referát o zvýšení ideologické činnosti naší práce
4-volba návrhové komise
5-volba nového výboru
6-závěr nově zvoleného předsedy klubu
Jednání zahájil a řidil stávající předseda klubu prof. Theodor Kilián a v úvodu zhodnotil činnost klubu za uplynulé období. Celkem se konalo 93 schůzek kroužku za celkové účasti 583 členů. Byla kladně hodnocena Vánoční besídka v počtu 26 účastníků. Byl kladně hodnocen Letní esperanský tábor v Lančově za což byl vysloven dik organiztorům s-ano P. Sittauerovi a s-ano Habešovi dále jako pedag.vedoucí Th. Kilián ve spolupráci R. Čermáka a Fr. Sklenáře. Byla dále kladně hodnocena propagace esperanta ve výlohách Domu Osvěty v Třebíči. Kladně bylo hodnoceno vydání 300 ks nové učebnice Th. Kiliána za pomoci Západomor. strojíren v Třebíči (p. Klusáček). Bylo také připomenuto, že se bude v tomto roce (1959) konat ve Waršavě jubilejní Kongres na který se počítá s velkou účasti. Podle posledního hodnocení je v UEA cca 30.000 členů. Největší esperantskou velmocí je Brazilie, velmi je esperanto rozšířeno v Holansku a Bulharsku. Esperanto má dobré podmínky v SSSR, už i tím, že V. I. Lenin byl aktivním esperantistou a že také mluvil na sjezdu II. internacionály vedle francouštiny také esperantem.
V SSSR bylo vydáno více než 200.000 ks výtisků učebnic esperanta.
Byla podána informace, že Esp. ktoužek DO v Rýmařově požádal o možnost vydání učebnice esperanta Th. Kiliána. Autor vydal tímto také povolení s tím, že našemu klubu bude předáno 30 ks výtisků této učebnice. Dále byl dán souhlas učebnice zakoupit za výrobní cenu 10 Kč. Byla také provedena informace o přípravě oblastní konference esperantistů v Třebíči. O členství v UEA hovořil předseda s-ano Th. Kilián. Dále byla podána informace o ustavení - založení Ĉeĥoslovaka esperanto unio a o vydání samostatné nové učebnice esperanta od s-ano Th. Kiliána a také o přípravě a průběhu ustavující konference v říjnu 1956 k ustavení Ĉeĥoslovaka esperanta unio", kterého se předseda Th. Kilián také zúčastnil.
Také mimo jiné byla podána informace, že s-ano Fr. Sedláček, osv. insp. vyměnil pomocí esperanta v Číně výnosnou čínskou pšenici a že se v Praze dne 18. března 1959 sejde esperantský výbor svazu, kde bude projednáno o aktuálních otázkách esper. hnutí.
Byla zvolena návrhová a volební komise ve složení: Záhrbelná Berta. Böhm Antonín a Sittauer Pavel. Následovala volba nového výboru v tomto následném složení:
-předseda - organizační Pavel Sittauer
- pedagogický Theodor Kilián
-jednatel Jaroslav Habeš
-pokladník Marie Škrdlová
-hospodář Frajtišek Sklenář
-vedoucí "Junulara" Zdeňka Rejlová
-propagační Vladimír Filip
-členové výboru: Dr. Alois Pokorný, Blanka Daňhelová,
František Roubec, Jaroslav Jelen:
Rudolf Čermák, František Pisk;
Josef Poláček
-revizoři účtu: Karel Řehák, Ctibor Krpálek,
/ 9 /
Dle dohledání v materiálech od založení našeho klubu byl řádný a poslední zápis sepsán z "Výroční členské schůze dne l. března 1959 a to předseda klubu s-ano Pavlem Sittauerem.Od této doby se žádný zápis nedochoval jen podpisová kniha ze schůzek bez obsahu jednání.
Od provádění zápisu z jednání odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči zapisovatelem prof. Josefem Hnízdilem dnem 25.6.1951, byl zápis v knize psán jen stroze a vždy každý byl psán jiným členem výboru, nebo nebyl kromě podpisů žádný záznam.
Posléze nárazově byl od roku 1979 prováděn samostatně místopředsedem klubu s-ano Janem Jičínským a od roku 1991 prováděl zápis s-ano Jičinský a s-ano Dvořák, od roku 1993 se provádí zápis v knize také pro všechny členy výboru strojem /s-ano B. Dvořák předseda OV Svazarmu v Třebíči). Již od roku 1996 je zápis prováděn jen strojem s určením pro členy výboru a RK klubu.
Rozhodnutím výboru dne 4. 2. 1997 je zápis prováděn strojem a to již jen zapisovatelem výboru Bohumilem Dvořákem v 5-ti výtiscích pro založení u předsedy klubu s-ano Pavla Sittauera, dvou místopředsedů, jednatelky a zapisovatele.
Uvedený výpis ze zápisu knihy odbočky Svazu esperantistů ČSR v Třebíči byl proveden z dostupných dokumentů od založení klubu esperantistů v Třebíči v roce 1947 a pozdější jeho začátky za účelem podkladu k vydání publikace k 50. výročí založení Klubu esperantistů v Třebíči v roce 1997.
Přílohy
1/A - Prohlášení ke vstupu za člena Esperantského křoužku při Domě Osvěty v Třebíči - 11.3.1956.
2/B - Rekapitulace významných dat od založení.
3/C - Přehled zvolených předsedů od r. 1947 do r. l997. -včetně.
4/D - Přehled základního složení funkcí výboru při volbách od založení v r. 1947 do r. 1997. -včetně.
5/E - Přehled místa - kluboven na schůzky a činnost od založení v r. 1944 do r. 1997 - včetně.
6/F - Přehled zařízení, která slouží pro činnost.
7/G - Přehled základů dějin esperanta - souhrn údajů-základ.
8/H - Různé dokumenty-doplnění apod.
"D-ro Lazaro Ludviko Z a m e n h o f aŭtoro de la internacia planlingvo ESPERANTO"
Vedoucí myšlenka tvůrce esperanta Dr. L. L. Zamenhofa je boj proti národní nesnášenlivosti, proti utlačování jednoho národa národem druhým, proti válkám, aby se národy dorozuměIy a tak spěly k přátelskému soužití v míru. Mezinárodní jazyk Esperanto patří všem společně, ale nikomu zvlášť, pro je dorozumění a přátelství mezi národy a boji za mír a tak, aby se stal programem celého esperantského hnutí.
Příloha - 1/A
PROHLÁŠENÍ při vstupu za člena Esperantského kroužku při Domě osvěty.
11. 3. 1956 - mimořádné zasedání Esperantského kroužku k přijetí "Prohlášení při vstupu do Esperantského kroužku při Domě Osvěty v Třebíči“, které bylo každému členu přečteno a pak člen po seznámení podpisem potvrdil souhlas.
1- Vstupuji do Esperantského kroužku při Domě Osvěty dobrovolně, povinnosti, vyplývající z členství, budu plnit svědomitě,
2- Účelem Esperantského kroužku, jak už vysvítá z názvu kroužku je studium mezinárodního jazyka esperanto a to pořádáním kursů, konversačních, překladatelských a čtenářských kroužků, dopisováním s esperantisty a pořádáním příležitostných akcí (přednášky, divadelní hry, letní tábory apod.)."
3- Část výuková může být doplňována rekreačně zábavnou formou-části, jako společenskými hrami, společnými vycházkami apod, účast je dobrovolná.
4- Nebudu zavádět do Esperantského kroužku nic, co s esperantem nesouvisí, co esperantu neprospívá a přátelskou spolupráci členů poškozuje.
5- Plánované podniky musí být výboru kroužku předloženy ke schválení, neschválené podniky škodi kroužku a odpovědnost za ně padá na pořádající a účastnící se jednotlivce,
6- Členem kroužku esperanta se může stát každý, kdo má zájem o mezinárodní jazyk esperanto, chce se esperantu učit nebo se v něm zdokonalovat, souhlasí s "Prohlášením. . . " a požádá o přijetí do kroužku. .
7- Členem kroužku přestává být, kdo požádá o vyškrknutí z členského seznamu, kdo svým chováním nebo jednáním poškozuje snahy nebo dobré jméno kroužku, bude vyškrknut z členského seznamu, vyškrknutý člen může po uplynutí jednoho roku požádat, aby byl znovu přijat za člena. O vyškrknutí a přijímání členů rozhoduje výbor kroužku.
8- Vedoucí myšlenkou tvůrce esperanta Dr. L. L. Zamenhofa byl boj proti národní nesnášenlivosti, proti utlačování jednoho národa národem druhým, proti válkám, aby se národy dorozuměly a tak dospěly k přátelskému soužití v míru, dal Dr. Zamenhof lidstvu dorozumívací jazyk esperanto, který patří všem společně, ale nikomu zvlášť. Dorozumění a přátelství mezi národy a boj za mír se stal proto programem celého esperantského hnutí.
5- Chci být dobrým esperantistou a svými vědomostmi chci i já sloužit dorozumění a míru mezi národy, jako Čech budu esperanta používat k prospěchu vlasti a jejího lidově demokratického zřízení.
S obsahem "Prohlášení, . . ". souhlasím!
V Třebíči dne :
podpis