Následující text je určen pro učitele cizích jazyků, ale měli by ho znát i esperantisté.
Známka z cizího jazyka mnohdy kazí vysvědčení žákům, kteří nemají nadání na jazyky. Od školního roku 2013/2014, kdy byla povinně zavedena výuka druhého cizího jazyka, je tento problém ještě více zvýrazněný. Pro žáky, kteří jsou schopni s obtížemi zvládnout jeden cizí jazyk, je další cizí jazyk nad jejich síly. Pro mnohé žáky, kteří mají spíš technické nadání, je angličtina většinou větším strašákem než matematika. Ani moderní učebnice a nové efektivní výukové metody nepřinášejí podstatnější zlepšení této situace.
Pro usnadnění a zrychlení výuky cizích jazyků byl v letech 2018-2019 zpracován projekt financovaný Evropskou komisí z programu Erasmus+ pod názvem „Urychlovač mnohojazyčnosti“. Cílem projektu byla příprava výukového materiálu pro půlroční předmět, ve kterém se žáci co nejrychleji naučí mluvit cizím jazykem, v tomto případě esperantem. Možná toto poslední slovo ve vás vyvolalo dojem, že se spíš jedná o „medvědí službu“ než o skutečnou pomoc k usnadnění a urychlení cizojazyčné výuky. Předpokládám, že následující popis projektu a jeho výsledků vás přesvědčí o opaku.
Asi první otázka, která vás napadne, zřejmě bude: „Kdo bude tento předmět vyučovat?“ V projektu je počítáno s tím, že předmět budou vyučovat učitelé cizích jazyků, kteří sice neznají esperanto, ale mají zkušenosti s výukou jazyků. Proto je pro ně připraven portál s didaktickým materiálem, který budou s jistým předstihem studovat společně s žáky a který jim pomůže výuku zvládnout. Tyto materiály maximálně využívají moderní informační technologie. Novinkou je generátor otázek, které tvoří počítačový program a žáci denně dostanou otázky sestávající jen ze slov a gramatických prvků, které se dosud učili.
Projektu se zúčastnili spolupracovníci z Chorvatska, Slovinska, Bulharska, Německa, Slovenska, Dánska a Irska, celkem 7 partnerů včetně dvou univerzit. Z prvních tří jmenovaných zemí se projektu zúčastnily také čtyři učitelky se svými třídami. Předmět Urychlovač mnohojazyčnosti (originální název v esperantu je Multlingva akcelilo) vychází z tzv. Záhřebské metody. Jejím autorem je Zlatko Tišljar, který na základě zjištění četnosti výskytu morfémů v různých textech v esperantu došel k závěru, že 467 morfémů pokryje kolem 90 % textů. Pro výuku je v projektu vybrána přibližně polovina těch nejčetnějších, konkrétně 242 morfémů, které tvoří asi 80 % textů, případně mluveného jazyka. Z nich je možné utvořit tisíce slov pro každodenní použití. Morfémy jsou v esperantu neměnné a libovolně kombinovatelné a navíc mohou tvořit samostatná slova. Protože se žáci nebudou učit nic navíc, bude stačit pro výuku jeden školní rok. Hlavním účelem není zvládnutí esperanta, ale využití jeho propedeutické hodnoty pro výuku dalšího cizího jazyka a urychlení jeho zvládnutí (asi o 25-30 %).
Kromě dvou hodin týdně ve škole se žáci budou učit interaktivně. Denně dostanou desítku otázek, na které budou odpovídat písemně. Tak si budou procvičovat probranou látku, aby ji nezapomněli a používali jazyk denně. Většina cvičení je vázána na portál, takže žáci budou muset jak ve škole, tak doma používat počítač, případně tablet.
V rámci projektu se uskutečnila zkušební výuka v měsících březen až červen 2018 ve třech školách ve Slovinsku (Šentijl), v Chorvatsku (Záhřeb) a v Bulharsku (Vraca). Výuku vedlo pět učitelek cizích jazyků (z toho tři angličtinářky), které neznaly esperanto, jak je předpokládáno v projektu a bylo řečeno výše. Výuku absolvovalo celkem 40 žáků. Zprávy se zkušenostmi učitelek – co během kurzu dobře fungovalo, co méně a s čím byly problémy – byly probrány na setkání všech partnerů v Bratislavě 20. a 21. září 2018. Podle toho pak byl definitivně upraven didaktický materiál pro výukový program.
Zkušební výuka asi třetiny ročního (64 hodinového) kurzu, určeného pro devítileté žáky třetí třídy základní školy, prověřila, že je možno dosáhnout cíle, který byl v projektu vytyčen. Bylo konstatováno, že kurs s nadšením přijali jak žáci, tak rodiče i učitelé a všichni měli zájem ve výuce pokračovat, i když s tím nebylo v projektu počítáno. Po ročním kurzu žáci získají schopnost urychlení cizojazyčné výuky, budou prakticky užívat jazyk, a tím získají jasný přehled o gramatických strukturách všeobecně. Budou disponovat více než 100 slovy pocházejícími z latiny, což pomůže při výuce evropských jazyků s latinským pozadím, jako je angličtina a románské jazyky. Na rozdíl od didaktik, které učí velké množství materiálu (1000-2000 slov) a téměř celou gramatiku, a které obvykle dosahují výsledky jenom pasivní znalosti jazyka, ale ne schopnosti mluvit jazykem během jednoho roku, Urychlovač mnohojazyčnosti vyvíjí didaktické prostředky pro výuku schopnosti mluvení.
Informace o projektu byly průběžně uveřejňovány v loňských číslech zpravodaje Eŭropa informilo, z kterých vychází tento popis. Závěrečná fáze projektu se týkala vypracování detailní platformy s instrukcemi, jak používat tento didaktický materiál (s aplikací nejmodernějších informatických prostředků) v šesti jazycích partnerů a postupně bude přeložena do dalších jazyků. Nyní se s tímto materiálem můžete seznámit na mnohojazyčném výukovém portálu esperanta Lernu! Čeština mezi těmito jazyky zatím není, ale je k dispozici ve slovenštině: https://lernu.net/sk/instruado. S dotazy, názory nebo připomínkami se na mě můžete obrátit na:
Josef Vojáček
Článek vyšel v časopise Starto.
VOJÁČEK, Josef. Na pomoc výuce jazyků. In Starto: Organo de Ĉeĥa Esperanto-Asocio. Svitavy: Ĉeĥa Esperanto-Asocio, 2020, 2020(1), 6-7. ISSN 1212-009-X.