panel 1 * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8
Mezinárodní
jazyk esperanto není zcela uměle vymyšlený. Je odvozený z existujících
jazyků, všechna slova nazývaná jako mezinárodní jsou současně slovy
esperantskými. Je proto jazykem aposteriorním, založeným na smyslové
zkušenosti a praxi. Je opakem jazykových projektů apriorních.
Josef
Válka,
známý koncertní a operní zpěvák, člen brněnské VERDA STACIO, se o esperantu
vyjádřil takto: „Jako zpěvák mohu říci, že zpívat v esperantu nejen že
nečiní reprodukční nesnáze, ale naopak, že v lahodnosti, zvukomalebnosti,
snadné výslovnosti a srozumitelnosti esperanto předstihuje klasický jazyk pěvců
– italštinu.“
L.
L. Zamenhof:
„Mluvnici jsem zjednodušil až neuvěřitelně, aby byla snadno pamatovatelná,
přitom jsem jazyku neubral na srozumitelnosti, přesnosti a flexibilitě… Celou
mluvnici mého jazyka je možno se dobře naučit během jedné hodiny.“
L.
N. Tolstoj:
„Osvojení si esperanta je tak snadné, že když jsem dostal jeho mluvnici,
slovník a články v tomto jazyku napsané, po necelých dvou hodinách studia
jsem byl schopen esperantsky ne-li psát, tedy aspoň volně číst.“
Esperanto
má fonetický pravopis, abeceda je latinská. Pro hlásky, které v latinské
abecedě nemají vlastní písmeno, jsou v esperantu písmena
s esperantskou diakritikou. Tento způsob psaní můžeme považovat za
progresivnější, ekonomičtější, než jsou spřežky v některých evropských
jazycích. Srovnání psaní některých souhlásek podle E. Wüstera (s doplněním
češtiny) v některých evropských jazycích:
esperanto |
němčina |
angličtina |
francouzština |
italština |
španělština |
ruština |
čeština |
c |
z |
ts |
ts |
ts |
ts |
ц |
c |
ĉ |
tsch |
ch (chip) |
tch |
c (ci) |
ch |
ч |
č |
g |
g |
g (go) |
g (gai) |
g (gara) |
g (gala) |
г |
g |
ĝ |
- |
g (gin) |
dj |
g (giro) |
- |
дж |
dž |
h |
h |
h |
- |
- |
- |
- |
h |
ĥ |
ch (ach) |
- |
- |
- |
j |
х |
ch |
j |
j |
y (yes) |
y (yeux) |
- |
y (yo) |
й |
j |
ĵ |
- |
- |
j |
- |
- |
ж |
ž |
s |
s (ist) |
s (son) |
s (son) |
s (si) |
s (si) |
с |
s |
ŝ |
sch |
sh |
ch |
sc (sci) |
- |
ш |
š |
z |
s (so) |
z |
z |
s (rosa) |
s (mismo) |
з |
z |
Podstatná
jména
jsou vždy s koncovkou –o,
v množném čísle –oj.
homo – člověk, homoj – lidé
Přídavná jména jsou vždy
s koncovkou –a, v množném
čísle –aj.
homa – lidský, homaj – lidští
Příslovce jsou kromě tvarů
zvláštních (tuj, pli atd.) také odvozená
koncovkou –e.
home – lidsky
Slovesa se časují
pravidelně s jedinou koncovkou pro všechny osoby v rámci jednoho
času.
mi laboras = pracuji
vi laboras = pracuješ
li, ŝi, ĝi laboras = (on,
ona, ono) pracuje
ni laboras = pracujeme
vi laboras = pracujete
(2. os. jedn. a množ. čísla je shodná)
ili laboras = pracují
Koncovky
základních slovesných tvarů:
-is: mi laboris – pracoval jsem
-as:
mi laboras – pracuji
-os:
mi laboros – budu pracovat
-us:
mi laborus – pracoval bych
-u: laboru – pracuj, pracujte
Esperanto je
jazyk aglutinační: Slova se skládají z neměnných prvků (kořenů, přípon,
předpon a mluvnických koncovek). K odvozování slov příbuzných ze slovních
kořenů je v esperantu asi 25 přípon a předpon. Příklad slovního kořene labor
(pracovat):
labor/o – práce labor/em/a -
pracovitý
labor/a – pracovní labor/eg/o - dřina
labor/ul/o – pracovník labor/ej/o - pracovna
labor/ist/o – dělník pri/labor/o -
opracování
labor/ist/in/o
– dělnice abor/tabl/o
– pracovní stůl
Základní
předpony
bo- |
(spřízněnost
sňatkem): filo =
syn, bofilo =
zeť |
dis- |
(rozluka,
rozptyl): doni =
dát, disdoni =
rozdat |
ek- |
(začátek
děje): stari =
stát, ekstari =
povstat |
eks- |
(bývalý):
ministro =
ministr, eksministro =
bývalý ministr, exministr |
ge- |
(obě
pohlaví spolu): knabo =
chlapec, geknaboj =
chlapci a děvčata |
mal- |
(opak):
bona =
dobrý, malbona =
špatný |
mis- |
(nesprávnost,
chyba): uzi =
užít, misuzi = zneužít |
pra- |
(z
dávné doby, české pra-): patro
= otec, prapatro = praotec |
re- |
(znovu, nazpět): iri = jít, reiri =
jít znovu, jít nazpět |
Přípony pro vyjádření osob
-an |
(člen
uskupení): klubo =
klub, klubano =
člen klubu |
-estr |
(představený):
urbo =
město, urbestro =
starosta |
-id |
(potomek,
mládě): reĝo =
král, reĝido =
králevic, kato = kočka, katido =
kotě |
-in |
(žena,
samice): viro =
muž, virino =
žena, bovo = vůl, bovino =
kráva |
-ist |
(profese):
instrui =
učit, instruisto =
učitel |
-ul |
(osoba
určité vlastnosti): forta =
silný, fortulo =
silák |
-ĉj |
(zdrobnělé
mužské jméno): Petro =
Petr, Peĉjo =
Petřík |
-nj |
(zdrobnělé ženské jméno): Mario, Maria = Marie, Manjo = Mařenka |
Přípony pro vyjádření věcí a pojmů
-aĵ |
(věc
určité vlastnosti): falsa =
falešný, falsaĵo =
padělek |
-ar |
(souhrn,
skupina): homo =
člověk, homaro =
lidstvo |
-ec |
(vlastnost):
alta =
vysoký, alteco =
výška, frato = bratr, frateco =
bratrství |
-ej |
(místo,
místnost): lerni =
učit se, lernejo =
škola |
-i |
(obor,
věda; stát): biologio = biologie; Danio
= Dánsko |
-il |
(nástroj,
pomůcka): tranĉi =
řezat, tranĉilo =
nůž |
-ing |
(násadka,
nástrčka, objímka): kandelo =
svíčka, kandelingo =
svícen |
-uj |
(schránka,
nádrž): mono = peníze, monujo
= peněženka |
Přípony vyjadřující vlastnost
-aĉ |
(zhoršuje
pojem): skribi =
psát, skribaĉi =
škrábat |
-ebl |
(možný,
možnost): legi =
číst, legebla, legeblo =
čitelný, čitelnost |
-eg |
(zvětšuje
pojem): varma =
teplý, varmega =
horký |
-et |
(zmenšuje
pojem): varma =
teplý, varmeta =
vlažný |
-em |
(náchylnost):
labori = pracovat, laborema, laboremo = pracovitý, pracovitost |
-ind
|
(hodný něčeho): vidi = vidět, vidinda =
viděníhodný |
Přípona neurčitého významu
-um |
(slova s příponou –um je třeba
se naučit, významová souvislost to však ulehčuje): plena = plný, plenumi =
splnit; kolo = krk, kolumo = límec; pendi = viset, pendumi
= oběsit; oro = zlato, orumi = pozlatit; folio = list, foliumi =
listovat atp. |
Přípony číslovkové
-obl |
(násobek):
trioblo =
trojnásobek, triobla =
trojnásobný, trioble =
trojnásobně |
-on |
(zlomek):
triono =
třetina, triona =
třetinový |
-op |
(skupina):
triopo =
trojice, triopa =
jsoucí ve třech, triope = ve
třech |
-foj |
(opakování): trifoje = třikrát, trifoja =
třikrát se opakující |
Přípony
vyjadřující příčestí (koncovka –a)
a přechodníky (koncovka –e) sloves
-ant |
(činící):
fali =
spadnout, falanta foliaro = padající
listí |
-int |
(učinivší):
falinta foliaro =
spadnuvší listí, tj. spadané listí |
-ont |
(v
budoucnu činící): falonta valoro = hodnota,
která bude padat, snižovat se |
-at |
(činěný):
pagi =
platit, pagata premio = placená odměna, prémie |
-it |
(učiněný):
pagita ŝuldo =
zaplacený dluh |
-ot |
(v
budoucnu činěný): pagota kambio =
splatná směnka (v budoucnu) |
Slovní zásoba
esperanta
byla vytvořena výběrem především z jazyků románských a latiny (více než 80
%). Tam, kde by došlo k výrazné podobnosti slov Zamenhof volil slova podle
germánských, výjímečně i jiných jazyků, např. slovanských.
Fundamenta
gramatiko
(Základní mluvnice) je shrnuta do 16 článků, z nichž článek 15. stanovuje,
že „Slova cizí, tzn. slova, která většina jazyků převzala z jednoho
pramene, jsou v esperantu používaná beze změny, podléhají pouze pravopisu
tohoto jazyka. Avšak v případě různých slov odvozených z jednoho
kořene, je vhodné beze změny převzít pouze slovo základní a ostatní utvořit
z tohoto podle pravidel jazyka esperanto.“
Příklad:
Slovo pro divadlo je ve francouzštině, němčině, ruštině, polštině téměř stejné
– teatr, esperantsky tedy teatro. Přídavné jméno „divadelní“ je
v těchto jazycích theatrical, theatralisch, teatralnyj, teatralny,
v esperantu však jen s koncovkou –a přidanou k základu (kořenu)
slova teatr/o: teatr/a.
Esperanto
vyvolalo vlnu snah o vylepšení mezinárodního jazyka, především o jeho
přiblížení slovním tvarům v západoevropských jazycích. Tak vzniklo ido,
occidental dnes zvaný interlingue a interlingua vytvořená skupinou jazykovědců
IALA. Zda šlo o zdokonalení skutečné, hodnotil v disertační práci Dr. W.
J. A. Manders, jazyk IALA pak stejnou metodou G. Waringhien. Hodnoceno bylo:
I. |
Jednoduchost základní lexiky |
VI. |
Pasivní užívání (četba) polyglotů |
II. |
Jednoduchost mluvnice |
VII. |
Pasivní užívání mluvčími nerom. jazyka |
III. |
Pravidelnost tvorby slov |
VIII. |
Aktivní užívání (mluva, psaní) polyglotů |
IV. |
Srozumitelnost |
IX. |
Aktivní užívání mluvčími nerom. jazyka |
V. |
Stabilita jazyka |
X. |
Estetická hodnota |
Hodnocení
1 až 5 se stoupající kvalitou.
Jazyk |
I. |
II. |
III. |
IV. |
V. |
VI. |
VII. |
VIII. |
IX. |
X. |
Součet |
Esperanto |
5 |
1 |
4 |
5 |
5 |
1 |
4 |
3 |
3 |
3 |
34 |
Ido |
2 |
3 |
3 |
4 |
1 |
3 |
3 |
2 |
2 |
3 |
26 |
Interlingue |
1 |
5 |
3 |
3 |
2 |
5 |
2 |
3 |
2 |
2 |
28 |
Interlingua |
1 |
5 |
1 |
3 |
3 |
5 |
1 |
3 |
1 |
2 |
25 |
Poznámka: Zvýrazněné hodnoty favorizují
esperanto.
panel 1 * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8