Klub esperantistů Brno

pobočný spolek Českého esperantského svazu

V roce 1901 založen První spolek esperantistů rakouských v Brně



domů

akce

informace

historie

knihovna

bulletin

aktuálně

osobnosti

Kniha návštěv

děti

mládež

dospělí

senioři

publikace

ke stažení

UNESCO

program

Slavní esperantisté

Organizace

Mezinárodní akce


SILE

Esperante

O nás

Historie

Stanovy

Přihláška

Výbor klubu

Studium

Podíl klubu na Wikipedii

Český

esperantský

svaz

Založení

ČES v Brně 1969

Starto, věstník ČES

 

 

 

 






Historie v obrazech

Historie esperanta v Brně

 

1901:  Založen První spolek esperantistů rakouských v Brně (první oficiální esperantská organizace v tehdejším Rakousku. Současně vznikla v Budapešti první organizace v Uhersku)

1903: Název změněn na  Rakouský spolek esperantistů

1920: Spolek změnil svůj název na Klub esperantistů v Brně.

1927: Zahájen rozhlasový kurz esperanta, publikovaný současně v Radio-Journalu

1932: Začalo esperantské vysílání brněnského rozhlasu pod názvem Verda Stacio (Zelená stanice), které trvalo do roku 1937. Z esperantistů se zasloužili hlavně J. V. Šamla, M. Strejčková a Th. Kilian, z herců Karel Höger, Zdenka Švábíková, František Kožík, Jarmila Lázničková, Josef Bezdíček, Vladimír Leraus, Jarmila Kurandová a další, z režisérů Dalibor Chalupa. Mezi esperantisty byla skupina známá pod názvem TRAKT. Mimo jiné odvysílali hry RUR, Bílá nemoc, Grandhotel Nevada, operu Prodaná nevěsta a operety Polská kres Na růžích ustláno.  Po válce vysílání pokračovalo z Prahy.

1945: Klub obnovil svoji činnost

1950: Klub zorganizoval celnostátní sjezd československých esperantistů

1952:  Byl zlikvidován celostátní esperantský svaz, tedy i svazový časopis Esperantista, klub však pokračoval ve své činnosti a začal pro své členy vydávat bulletin Bulteno.

1969: V Brně byl uspořádán zakládající sjezd nového Českého esperantského svazu (29.-30.3. v Besedním domě) a založen svazový věstník Starto.

2001: Klub oslavil 100 let své existence.

2002: Založena další esperantská organizace nazvaná Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně. Středeční schůzky s kulturním programem jsou společné, tři v měsíci organizuje klub, jednu sdružení. Chuck Smith s naším M. Malovcem založili českou verzi Wikipedie.

2004: Klub oslavil sto let od narození Josefa Vondrouška (svého nejvýznamnějšího předsedy a pilného překladatele K. Čapka a jiných autorů do esperanta ) a Vilibalda Scheibera (hudebníka a pedagoga, který pro klub pořádal koncerty).

2005: Klub navštívila delegace esperantistů z partnerského města Rennes, náš zástupce Marek Blahuš zastupoval klub v partnerském městě Stuttgartu na oslavách 100-letého výročí místního klubu. Ing. Vojáček otevřel kurz esperanta na Masarykově univerzitě.

2006: Volitelný předmět „esperanto“ na Masarykově univerzitě si zvolilo 80 studentů, z nichž 50 vydrželo do konce. V listopadu se konal v Brně seminář „Jazyky na internetu“ (s jednacím jazykem esperanto), kterého se zúčastnilo 23 studentů z 9 zemí (nejdále z Brazilie a Kanady)  za přispění grantu EU pro mládež. Brněnští mladí esperantisté si založili vlastní klub a pomohli s přípravou mezinárodního DVD Esperanto-elektronike. J. Werner založil Esperantologické a literární forum a získal cenu v esperantské literární soutěži UEA za esej O dobru, zlu a multikulturismu.

2007: Studenti Masarykovy univerzity (49 dívek a chlapců) složili kontrolní zkoušku z esperanta, dalších 9 v Olomouci. Mgr. Zdeněk Hršel přeložil leták o Brno Brno – správný směr, který je ke stažení na webu magistrátu. Vídeňského kolokvia o esperantských knihovnách a archívech se zúčastnili M. Blahuš a M. Malovec. Mládež cestovala po Ukraině.

2008: Založeno sdružení E-lingvo v Brně. Malovec pomohl připravit Esperantské muzeum ve Svitavách a jeho letáček. J. Werner vydal Kótování výkresů v esperantu a vystoupil v dokumentárním filmu České televize Interhelpo – historie jedné iluze. Televize natočila v klubu krátkou reportáž s naší mládeží. Tři členové přednášeli na KAESTu v Dobřichovicích (Werner, Vojáček, Malovec). M. Blahuš napsal bakalářskou práci v angličtině o kontrole esperantských textů.

2009: Dr. Lehký se zúčastnil České konference s přednáškou o komunikačních problémech EU. Na Slovensku vyšlo v esperantu 1111 anekdot brněnského autora Josefa Borského. V Mahenově knihovně se konal poetický večer ruské básnířky Ljubov Vohdrouškové, jejíž sbírku přebásnil do esperanta J. Krolupper. J. Vojáček se objevil v pořadu televize Prima Hádej, kdo jsem. V. Podhradská se stala předsedkyní Sdružení, M. Malovec předsedou klubu. Přeložil do esperanta web A. Vyšinkové o marcipánu.

2010: Dr. Lehký se zúčastnil druhé České konference s přednášku Kudy a jak dál. J. Werner vydal ročnnku esperantistů-stavařů a překlad studentského románu Hrdá srdce. M. Blahuš přeložil do esperanta knihu Maxe Kašparů Vánoční otázky a paradoksy, Malovec přeložil kreslené vtipy Pavla Raka, upravil rýmované hádanky pro děti bulharské autorky Eleny Popové a poskytl přepis RUR v esperantu k novému vydání. M. Blahuš vedl českou karavanu na světový sjezd esperanta v Havaně, zúčastnil se KAEST v Modre u Bratislavy a univerzita ho poslala na studia do Francie jako stážistu týmu E@I.

2011: Klub oslavil 110 let své existence. Malovec na svazovém webu založil Paměť českého esperantského hnutí s informacemi o 500 osobách a poskytl interview časopisu Wikimedium o založení české Wikipedie přes esperanto. Na podzim během Wikimánie ve Svitavách natočila totéž České televize v přímém přenosu. M. Hruška přeložil do esperanta stránku i Integrovaném dopravním systému jižní Moravy. Skupinka z klubu se zúčastnila Zamehofova dne ve Vídni.

2012: Sdružení oslavilo 10 let své existence výletem na hrad Veveří. J. Vojáček třikrát mluvil v rozhlasovém Apetýtu a instaloval putovní výstavu o esperantu v Moravské zemské knihovně, potom na Jihomoravském magistrátě a nakonec na Filozofické fakultě MU, kde vedl i kurzy esperanta a interlingvistiky. J. Werner vydal sbírku esejí, básní a překladů (Versa neversa mozaiko). P. Lehký připravuje projekt zdravé vody pod názvem Sanakvo. Malovec napsal pro časopis Fénix česko-čínské společnosti článek o překládání české literatury do číínštiny prostřednictvím esperanta v padesátých letech. Naši členové přednášeli znovu na KAESTU v Modre a na Zamenhofově dni ve Vídni.

2013: V lednu se ing. Werner zúčastnil 3. mezinárodní konference o Rusech na Moravě. Vychází Cinkova Česko-esperantská frazeologie, kterou připravil J. Werner. Vydal také knihu o historických krovech v esperantu. O. A. Fischer přeložil z esperanta do češtiny knihu Arne, syn náčelníka. M. Malovec s Viktorem Dvořákem připravili knihu Moje matka – Mia patrino Otokara Březiny a představili ji na schůzi Společnosti O. Březiny v Jaroměřicích. Skupina z Brna se zúčastnila wikipedického procvičování v Partizánském, další skupina 90. let EK Přerov, J. Vojáček přednášel na Univerzitě obrany. Milan Kolka připravil program na procvičování slovíček. Miroslav Hruška se stal redaktorem svazových zpráv Retkomunikoj.

2014: Účast členů na konferenci Rusové a Morava. Zemřel čestný předseda klubu a čestný člen svazu Zdeněk Hršel. J. Vojáček dostal čestné členství svazu, M. Malovec čestné členství spolku Wikimedia Česká republika. M. Malovec a J. Werner přednášeli v židovském spolku, J. Vojáček na Univerzitě obrany a brněnském rozhlase. M. Malovec s V. Dvořákem vydali druhou knihu O. Březiny Tajemství bolesti – Mistero de la doloro a představili ji na mezinárodním sympoziu v Praze. J. Werner vydal knihu Tvorba slov v esperantu. Milan Kolka připúravil klubovou stránku na Facebooku. Členové klubu přednášeli na KAESTu v Modre a na Wikikonferenci na brněnské hvězdárně.

2015: máme novou doménu http://esperantobrno.cz/ a vyšly nové publikace Ĉerkoturneo (Rakevtour) Blanky Fišerové (přel. O.A.Fischer), Metamorfozoj (Proměny) Věry Noskové (přeložili V. Muchnová a J. Werner), Terminaro de kanalizacio (Názvosloví kanalizace) Jana Wernera. Miroslav Malovec zdigitalizoval klubové bulteno 1952-1989 a přeložil stránku o židovských dětech za války v Terezíně VEDEM. Marek Blahuš se stal rezidentem zajišťujícím spolupráci mezi Masarykovou univerzitou a společností Wikimedia Česká republika, které v listopadu podepsaly spolupráci na české Wikipedii.

2016: na společné schůzi 3. února členové Sdružení a Klubu provedli fúzi obou spolků a výsledný spolek přijal jméno Klub esperantistů Brno, pobočný spolek Českého esperantského svazu. Jan Werner vydal publikace Terminaro de betono kaj de betonistaj laboroj (Názvosloví betonu a betonářských prací) a Konstrufaka kolekto (Stavbařská sbírka) a Oldřich Arnošt Fischer Kun fotilo inter libeloj (S fotoaparátem mezi vážkami). Na stránce Bulteno historia přibyly další přepisy historických dokumentů. V časopise Instinkt se objevil článek o Wikipedii se zmínkou, že česká verze byla přeložena z esperanta, v časopise Duha 3/2016 vyšel článek M. Malovce o esperantských knihovnách a Týdeník rozhlas zveřejnil článek Věry Noskové Spřízněni umělým jazykem inspirovaný esperantskými překlady jejích prací. Brněnský deník (25.4.2016) zveřejnil článek redaktora Martina Vertéšiho Umělý mezinárodní jazyk je sblížil. Píší v něm knihy. Na Světovém kongresu esperanta v Nitře pracovali také esperantisté z Brna (M. Blahuš, M. Hruška, M. Malovec, M. Sedlák, V. Zouzalík). Uskutečnila se zde dvě divadelní představení s naší účastí: El la vivo de insektoj (Ze života hmyzu, překlad připravil M. Malovec) a Tuŝoj je animo (Doteky duše, verše recitoval M. Blahuš).

2017: V Mahenově knihovně se uskutečnila přednáška Esperanto a komunikace (J. Vojáček, M. Malovec), klub vydal bibliografii Miloše Lukáše (Z. Hršel-M. Malovec), O.A. Fischer publikaci Skaraboj, papilioj kaj aliaj insektoj antaŭ objektivo (Brouci, motýli a jiný hmyz před objektivem), na stránce Bulteno historia přibyly přepisy mládežnických bulten z 50. let, některé přepisy pražského bultena a Pacdefendanto (Obránce míru). V nakladatelství KAVA-PECH vyšel Velký esperantsko-český slovník M. Malovce (k zakoupení v knihkupectvích). Miroslav Hruška s Matějem Nárožným připravili (26.7.) svazovou stránku na Facebooku.

2018: Mezi 8.2.-4.3. výstava v Hodoníně připravená ing. Josefem Vojáčkem v oranžerii; 26.2. přednáška v Mahenově knihovně pro Kulturní akademii třetího věku (Malovec, Kolka, Fischer místo Vojáčka, který vše zařídil, ale byl zrovna jako pacient v Hodoníně); 7.4. premiéra opery Sternenhoch Ivana Achera na Nové scéně Národního divadla v Praze v esperantském překladu M. Malovce (I. Acher zhudebnil esperantskou verzi, která se tak stala originálem – 5 představení na jaře, další v prosinci a lednu); 30.5. se objevil článek Esperanto není mrtvý jazyk v časopise VICE (interview s Malovcem); Milan Kolka připravil stolní jazykovou hru Abecedino s obrázky Oldřicha Arnošta Fischera. Jan Werner přeložilo do esperanta knihu Jiřího S. Kupky Sangofragoj (Krvavé jahody) o paní Věře Sosnarové, která přežila gulag. Vydavatelství Sezonoj vydalo knihu Nia diligenta kolegaro (Naši pilní kolegové), s českými esperantskými osobnostmi (T. Čejka, S. Kamarýt, F.V.Lorenz, K. Píč, E. Urbanová) – zpracoval Malovec. Zpracoval také 36 medailonků významných českých esperantistů pro Literární institut Akademie věd. Zemřeli členové Antonín Bretšnajdr (16.2.), MUDr. Vladimír Škoda (4.3.), Anna Veselá (10.8.), Milada Vondroušková (26.8.). V Almanachu Lorenz 2018 vydávaném v Rio de Janeiro vyšel článek M. Malovce VEDEM – la vivo de infanoj kaj plenkreskuloj en la koncentrejo Terezín (VEDEM – život dětí a dospělých v koncetračním táboře Terezín). 7.11. natáčela v klubovně Česká televize (redaktor Petr Kotrla a kameraman Jonáš Nepustil), z hodinového natáčení byla několikaminutová zpráva 20.11. v 7. hod ráno na ČT2 v programu Dobré ráno o maďarském jazyku a kultuře (esperanto vloženo jako jiný zajímavý jazyk). Oldřich Arnošt Fischer napsal a vydal knihu Ie sub niaj piedoj (Někde pod našima nohama) o hemžícím se světě bezobratlých. Milan Kolka spustil klubový obchůdek (http://butiko.esperantobrno.cz/). Byl zrušen náš účet u Poštovní spořitelny a zůstal jen u FIO banky.

POZNÁMKA:

Mnohem podrobnější dějiny klubu přinášíme v esperantské verzi. Náhodného návštěvníka české verze nechceme přetěžovat podrobnostmi, ke kterým zatím nemá vztah.
















Zajímavé odkazy

Lidská práva v esperantu

Wikipedia

Letní jazykový tábor

Lingvo.info

UK Praha

1996

Prezentace

obcí

v esperantu

Verda Stacio

Esperantsko-český slovník

Bez vydavatele

Verda Stacio

Verda Ĉaro

Doksy

Filatelo

Faka agado

Infanlibro